Krušnohoří hoří láskou, páchne krví

Spisovatel Zdeněk Šmíd je všeobecně znám svými turistickými romány; zvlášť když před lety byl podle prvního z nich natočen vodácký seriál Proč bychom se netopili. Šmídova autorská práce má ale víc linek, kromě humoristické třeba cestopisnou či sudetoněmeckou, neboť jako rodák z Karlovarska byl fascinován proměnou vztahů mezi oběma národy za krátké období okolo druhé světové války. Nejúspěšnější z této linky je román Cejch. Je to sága rodu Schmelzerů, německých horalů na české straně Krušných hor, jejichž předkové sem ve středověku přišli hledat vzácné kovy. Odehrává se ale ve 20. století a sleduje propletenec osudů Schmelzerových s Koudelovými. „Vícegenerační western z centrálního Krušnohoří“ byl poprvé pod názvem Les divokých sviní dramatizován Činoherním studiem, v Chebu uvádějí tutéž verzi, ale pod původním názvem románu.

Zdeněk Šmíd: Cejch. V režii Zdeňka Bartoše uvádí Západočeské divadlo Cheb. Hrají: J. Skopec, E. Navrátilová, J. Jedlinský a další.
Premiér 14. 2, reprízy 17. a 18. 2., 6. a 11. 3. www.divadlocheb.cz​

Copak surrealismus, když hýří Mexikem

Výtvarnice, sochařka, básnířka, překladatelka, zkrátka všestranná dělnice surrealismu Kateřina Piňosová vydala nedávno knížku básní a překladů Vnitřní cestopis a současně uspořádala výstavu téhož názvu. Jsou na ní představena díla zhruba od roku 2000, čili některá byla vidět už na předešlých autorčiných expozicích (ostatně před třemi roky nesla jedna podobný titulek, jmenovala se Vnitřní deník). Aktuální výstavka uvádí jen část z knižních obrazů, protože – jak autorka říká – „vnitřní cestopis sám je nekonečný“. K vidění jsou proto i novinky. Úhrnem představuje výstava portréty najmě mexické fauny, flóry či minerálů, tedy objektů ukrývajících v sobě kopu příběhů. Ty se autorka rozhodla objasnit uvedením jednak „dokumentárních“ fotek svých inspirátorů, jednak doprovodných textů ke kresbám, ozřejmujících, co je na které za bytost.

Kateřina Piňosová: Vnitřní cestopis. Výstava v prostorách galerie Era svět v Praze do 28. 2. www.prostor.erasvet.cz

Otázky na vážné odpovědi

Třebaže Danielův svět vloni patřil k diskutovaným tuzemským snímkům (na jihlavském festivalu dokumentárních filmů získal diváckou cenu, letos se „prodral“ do soutěžní sekce Panorama Berlinale), publiku běžné kinodistribuce unikl. Naštěstí nyní do ní vstupuje, a lze tedy doufat, že ho hned uvidí víc lidí. Je totiž důležitý: je to cudná, intimní, jemná a především dobrovolná zpověď mladého pedofila. Při vzpomínce na hysterickou kampaň předcházející nedávné slovenské referendum o právech sexuálních menšin je vhod připomínat si, že odsudky se sluší podmiňovat rozvahou nad odpověďmi na vhodné otázky: svedeme si představit, že homosexuální pedofil někoho miluje? Že svůj cit neskrývá ani před svou rodinou, ani před rodiči vzývaného chlapce? A že přitom nikomu neubližuje, a snaží se tak jako kdokoli jiný najít své místo ve světě?

Danielův svět. Režie a scénář: Veronika Lišková. V kinech od 19. 2.

Kytarový nářez vysloužilé vojačky

Další možnost vidět a slyšet v tuzemsku výrazný mladý jazzový objev. Izraelka Dida Pelled před čtyřmi roky oslnila svým debutovým albem (nazvaným, jak si leckdo takový úvod svede představit, jejím křestním jménem). Představila se na něm jako mimořádná kytaristka, schopná přirozeně přecházet mezi klasickým jazzem a blues k modernějším folkovým a popovějším polohám. A ovšem její hudbu doprovází vhodný hlas: zastřený, přitom měkký a jemný. Jako muzikantka strávila také svou základní vojenskou službu, nyní coby stipendistka studuje v New Yorku na New School University. Letos by mělo dojít na její druhou desku. Nyní ji čeká koncertní šňůra u nás a zpěvačka ji vzala z gruntu: začíná 16. února a trvá do konce měsíce. Vystupovat bude sama, nebo v triu v doprovodu Lukáše Kytnara (baskytara a kontrabas) a Romana Vícha (bicí a perkuse).

Dida Pelled, koncerty (výběr): 16. 2. Turnov, 18. 2. Rychnov nad Kněžnou, 20. 2. Plzeň, 25. 2. Boskovice. www.didamusic.com