Francie uzavře svou nejstarší jadernou elektrárnu ve Fessenheimu na severovýchodě země do dubna 2020. Udělá to až po zprovoznění nové generace vysoce výkonných tlakovodních reaktorů (EPR) v jaderné elektrárně Flamanville. Vláda to sdělila ve svém nedělním výnosu. Uzavření JE Fessenheim se stalo velkým politickým problémem v době protijaderné hysterie po havárii atomové elektrárny Fukušima v Japonsku

Uzavření elektrárny ve Fessenheimu u hranic s Německem sliboval ve své předvolební kampani v roce 2012 nynější dosluhující prezident François Hollande a po svém nástupu nařídil tento krok do konce roku 2016. Proti tomu se však postavily odbory, elektrárenská společnost EDF i některé politické strany. Vedení státem ovládané EDF pověřilo svého šéfa, aby zařídil zachování provozu ve Fessenheimu do zprovoznění nového reaktoru ve Flamanville na západním pobřeží Francie.

„Výnos ruší povolení provozovat jadernou elektrárnu Fessenheim od data vstupu reaktoru EPR na bloku Flamanville 3 do provozu,“ uvádí se podle agentury Reuters v dekretu, který podepsala ministryně životního prostředí a energetiky Ségolene Royalová.

Reaktor EPR ve Flamanville by měl začít dodávat elektřinu nejdříve v roce 2019 a nejpozději do dubna 2020. Francie zavedla zákonem limit na maximální objem jaderných kapacit na 63,2 gigawattu, takže po zprovoznění třetího bloku ve Flamanville o kapacitě 1650 megawattů bude nutné ukončit provoz reaktorů ve Fessenheimu o úhrnné kapacitě 1800 megawattů.

Odbory zaměstnanců energetického sektoru, kteří proti uzavření Fessenheimu protestovaly, dnešní výnos odsoudily. Označily jej za pokus vlády o zachování tváře měsíc před prezidentskými volbami. Dodaly, že se proti němu odvolají ke státní radě, která v zemi zastává roli nejvyššího správního soudu.

Hollandeova vláda slíbila diverzifikovat zdroje energie a rozvíjet obnovitelné zdroje. Ty se mají na produkci elektrické energie v zemi do roku 2030 podílet 40 procenty. Nyní spoléhá Francie z více než 75 procent na jadernou energii.