Díky Hospodářským novinám víme o prémiích za přísnost, které se vyplácely na finančních úřadech. Nebyly to velké sumy, o to hrůznější zpráva to je.

Před dvěma týdny ve sněmovně ředitelka Finanční správy ČR Tatjana Richterová ještě popřela, že by se to dělo. Ale Hospodářské noviny disponují dokumentem z roku 2016, v němž předchůdce Richterové Martin Janeček krajské ředitele zmocňuje k tomu, aby vypisovali odměny pro úředníky, kterým se podaří vyměřit vysokou daň.

Toho se dá dosáhnout tak, že úředník firmě neuzná odpočet z daní, například na výzkum a vývoj. Úředník má na neuznání odpočtu právo, ale Janečkův pokyn, že úředník dostane prémii, pokud dané firmě vyměří daň ve výši, jakou si přeje nadřízený, je nezákonný. Daň se má určovat tak, aby byla správná, nikoliv tak, aby byla co nejvyšší. Svou zvůlí nám Finanční správa vzdáleně připomněla praxi v předválečném Sovětském svazu, kdy se pro jednotlivé administrativní části centrálně stanovil počet zatčených a pak už bylo starostí tajné policie, aby k tomu počtu nějak došla.

Autor vnitřního předpisu o prémiích Martin Janeček proslul masivním nasazením zajišťovacích příkazů, které v souladu s utkvělou představou Andreje Babiše o karuselových podvodech stojí za krachem různých firem. Nejvyšší správní soud už před časem začal postiženým dávat za pravdu a Janeček se stával neudržitelným. Obětován byl loni, když vešel ve známost případ z Olomoucka. Tamní finanční správa prověřovala desítky novomanželů kvůli účtům za svatební hostiny. Nicméně pád nebyl hluboký, dnes je Janeček krajským ředitelem Finanční správy v Českých Budějovicích. A protože tento výnos vyplaval až teď, nemá dnes problém on, ale Richterová, která sice výnos honem zrušila a velmi se od něj distancuje, ale jak se může tvářit, že o něm nevěděla, když v roce 2016, kdy Janečkův pokyn odešel krajským ředitelům, sama byla krajskou ředitelkou Finančního úřadu pro Prahu? Největší problém by ale měla mít ministryně financí Alena Schillerová, která tuto praxi popírala před čtvrt rokem na Primě v diskusi s Miroslavem Kalouskem a před měsícem ve sněmovně. Co je asi pravděpodobnější: lhala ona v televizi, nebo jí lhali podřízení na poradě, když po nich chtěla vědět, jestli na těch řečech o prémiích za přísnost není něco pravdy?

Tatjana Richterová pro HN uvádí, že od roku 2016 do konce roku 2018 se na prémiích za doměrky úředníkům vyplatilo celkem 200 tisíc korun. To je zlověstně málo. Znamená to, že když v nejpřísnějším Jihočeském kraji jenom loni bylo přiznáno 22 prémií, matematicky musely ty prémie být pod deset tisíc korun, zřejmě v jednotkách tisíců. Příběh prémií za přísnost je tak další linkou v obraze, jaký Česká republika poskytuje posledních několik roků: miliardář voličům za to, že mu garantují mnohamiliardové příjmy od státu, dává několik set korun měsíčně navíc. Ve státním rozpočtu se sice najde 20 miliard na jednorázové úlevy a podpory pro konkrétní (velké) firmy, ale živnostník musí žít ve strachu, že když nevydá účtenku, může dostat pokutu až 25 tisíc korun. Pokud úředník dodanil nějakou (menší) firmu o pět milionů korun, kyne mu prémie deset tisíc. Režim Andreje Babiše je obdobou novověkých kolonizátorů, kteří dobyli zemi a domorodcům rozdali korálky.