Vláda Andreje Babiše se utrhla ze řetězu při navyšování spotřebních daní. Konkrétně u tabákových výrobků se každoročně navyšovala a Babišův kabinet tak očekával, že se tím navýší i příjmy státního rozpočtu. Cena však rostla i kvůli zdanění tak vysoko, že odradila zahraniční kupce a zároveň také donutila tuzemské kuřáky nakupovat v zahraničí. Těm se tak nyní více vyplatí nakupovat cigarety a tabák v Polsku či na Slovensku.

Minulá vláda si velmi oblíbila navyšování spotřebních daní. Vždy argumentovala tím, že musí zohlednit dopady produktů na zdraví jedinců. Tím argumentuje v programovém prohlášení vlády i kabinet Petra Fialy, podle kterého budou „spotřební daně zohledňovat škodlivost. V posledních letech tak rostly daně například u lihu či hazardu. Další navyšování daní pro kasina však zarazila koronavirová krize, kdy podnikatelé v hazardu měli od státu nařízené uzavření podniků.

Současně s tím ale rostly daně u tabákových produktů. Od roku 2009 do roku 2019 se zdražovala krabička cigaret v průměru o 3 koruny každý rok. Skok však přišel v roce 2020, kdy se stát pustil do reformy spotřební daně na tabákové výrobky. Rázem totiž stoupla daň na cigarety o 27,5 procenta a zároveň méně stoupla daň na tabák ke kouření, doutníky a zahřívaný tabák. U těchto produktů stoupla daň o 10 procent.

Ve výsledku tak došlo k tomu, že prodej klasických cigaret klesá a zároveň u ostatních produktů stoupá. Lidé tak místo kupování krabičky cigaret raději přešli na tabák a balí si cigeraty sami. Další část kuřáků přešla na zahřívané produkty, které jsou pro zdraví méně škodlivé.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka, který k danění tabáku a cigaret sepsal studii, se v minulém roce zvýšila daň na cigarety o 9,4 procenta. Stát přesto vybral o 3,3 miliardy korun méně. „Výnos daně klesl o 5,5 procenta. Z toho je patrné, že hlavním důvodem nebyly náhodné výkyvy odběru tabákových nálepek nebo inkasa, nýbrž závažné zásahy do daňových relací v tuzemsku a k okolním zemím,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Křeček také dodává, že výběr daně v roce 2021 byl stejný, jako v roce 2017. Zvýšení daně v období od roku 2018 až do roku 2021 nemělo žádný pozitivní důsledek na zvýšení inkasa.

Podle hlavního ekonoma BHS klesl výběr daní i proto, že lidé ze zahraničí už nejezdí nakupovat cigarety do České republiky jako v minulosti. „Pokud si rakouský spotřebitel koupí prémiovou krabičku cigaret o 26 kusech za 7 eur, zaplatí dle aktuálního kurzu v přepočtu na 20 kusů cca 131,17 korun. V Německu si může koupit krabičku s 50 kusy za 15 eur, což odpovídá ceně 146,16 korun za 20 kusů. V České republice stojí krabička o 20 kusech stejné značky 134 korun. V Rakousku je tudíž cena nižší než v ČR a v Německu je pouze o 12,16 korun vyšší. Proto přeshraniční nákupy výrazně poklesly – chybí finanční motivace. V roce 2021 byla přeshraniční cestovní omezení výrazně menší, přesto tyto nákupy proti roku 2020 poklesly,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Kuřáci se tak mohou raději obrátit na další dva sousední státy. V Polsku totiž stojí nejlevnější cigarety v přepočtu na 20 kusové balení 54,54 korun. Na Slovensku stojí nejlevnější krabička 85,26 korun. „Kvůli tomu kuřáci z Česka nakupují v Polsku a na Slovensku, zatímco Rakušané a Němci už nenakupují v České republice, ale ve své zemi nebo v Polsku, Maďarsku, Slovinsku či na Slovensku,“ dodal Křeček.

Navýšení spotřební daně přispělo také k tomu, že v roce 2020 utratili Češi za tabák 110,3 miliardy korun. O rok předtím to přitom bylo o 2 miliardy více. Už tehdy ekonomové spekulovali, že se kuřáci spíše přesouvají na černý trh a stát tak přijde o peníze při výběru daní. Ministerstvo financí navíc počítá s tím, že zdanění bude pokračovat. Schválen je totiž harmonogram, podle kterého v odbobí let 2021-2023 bude sazba u tabákových výrobků vyšší v prvním roce o 10 procent a v dalších letech 2022 a 2023 navýšena vždy o 5 procent.