Kvůli uprchlíkům? Macron při své cestě vynechává Maďarsko a Polsko
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se při nadcházející cestě do střední a východní Evropy zaměří na země, které jsou podle Elysejského paláce nejvstřícnější k evropské integraci a nesejde se s představiteli Maďarska a Polska. Napsala to v úterý agentura Reuters.
Macron navštíví Rumunsko, Bulharsko a Rakousko, kde se také setká s šéfy vlád České republiky a Slovenska, ale vynechá Maďarsko a Polsko, jejichž pravicové vlády jsou obviňovány z odmítání unijních hodnot, uvedl Reuters.
Zdroj prezidentského Elysejského paláce řekl, že Macron se chystá navštívit země, které „přičítají největší význam svému evropskému ukotvení“. Zdroj současně odmítl tvrzení, že se Macron snaží vrazit klín mezi ty země střední a východní Evropy, které jsou nejvíce proti reformám zaměřeným na omezování sociálního dumpingu a platů vyslaných pracovníků a ty, které vidí možnost kompromisu.
„Nejde tady o rozdělování kvůli lepší vládě,“ řekl tento zdroj novinářům při nedávném briefingu.
Reuters cituje dva polské vládní zdroje, podle kterých se polská vláda snažila Macrona pozvat, aby Varšava byla součástí jeho cesty. Příliš ochoty ale vláda neviděla, řekl jeden z těchto zdrojů.
Macronovo zvolení oživilo německo-francouzskou osu, ale v Polsku a Maďarsku vyvolalo obavy z „vícerychlostní Evropy“, která by mohla omezit jejich vliv, finanční podporu a konkurenceschopnost.
Paříž si dlouho stěžuje, že země střední a východní Evropy získávají nespravedlivé výhody „sociálním dumpingem“ levné práce. Podle Paříže vyslaní pracovníci s relativně nízkými platy ohrožují pracovní místa v bohatších zemích.
Macron podle Reuters najde vstřícný postoj u Rakušanů, kde vládní sociální demokraté tvrdí, že příliv pracovníků z Východu tlačí mzdy dolů.
Náměstkyně polského ministra pro infrastrukturu Justyna Skrzydlová agentuře Reuters řekla, že Varšava věří, že „jednota a solidarita středoevropských zemí bude pokračovat“. „Domníváme se, že středoevropské země v evropské ekonomice zdůrazňují konkurenceschopnost,“ řekla. „Jsme zcela přesvědčeni, že to bude pokračovat i v budoucnosti.“
Jiné země vyslaly signály, že jsou otevřené kompromisu a mohly by se připojit k novému unijnímu návrhu o vyslaných pracovnících. „Na jedné straně mi velmi záleží na spolupráci V4, ale životní prostor Slovenské republiky je Evropská unie,“ řekl slovenský premiér Robert Fico. Členy V4 je vedle Slovenska ještě Česká republika, Polsko a Maďarsko.
Vedle záležitosti mezd vysílaných spolupracovníků se bude Macron zřejmě snažit získat podporu i pro širší reformy EU, jako je prohloubení obranné spolupráce, daňová harmonizace a společný rozpočet pro eurozónu.
Macronovi poradci tvrdí, že francouzská diplomacie střední Evropu dlouho zanedbávala. „Čím dříve začne budovat tyto vztahy, tím více nahromadí politického kapitálu, který může později použít,“ citoval Reuters analytika společnosti Teneo Intelligence Antonia Barrosa.