Zastropování výdajových paušálů pro živnostníky povede nejen k nárůstu papírování, ale i v některých případech i k jejich likvidaci. Snížení limitu pro roční příjmy o polovinu schválili poslanci v závěrečném čtení v minulý týden, proti byla jen pravicová opozice. Paušály mají přitom drobným podnikatelům pomoci při výpočtu základu daně a ulehčit jim od byrokratické zátěže. Nyní se řadě z nich nemusí vyplatit. Změna má začít platit od dubna.

Proti změnám ve výdajových paušálech dlouhodobě vystupuje Asociace malých a středních podniků a další zástupci živnostníků a drobných podnikatelů. Ta současně také odmítá, že by omezení paušálů mělo kompenzovat znovuzavedení daňových slev na manželku a děti (pro živnostníky uplatňující paušál). „Nelíbí se nám to, že se to dává dohromady. Chápeme to s ohledem na dopady na státní rozpočet, ale nemusí se jednat o totožné skupiny podnikatelů, abychom jim to takto vykrátili,“ popsal prezident asociace Karel Havlíček.

Výdajové paušály pro živnostníky a drobné podnikatele mají přitom ulehčit při výpočtu základu daně. Místo toho, aby dokládali jednotlivé výdaje během roku, uplatní je paušální částkou. Ta je ze zákona stanovena určitým procentem dle druhu podnikání. Zatímco například zemědělci mohou uplatnit výdaje ve výši 80 procent svých příjmů, u lékařů je to 40 procent. Výdaje prostřednictvím paušální částky mohli dosud uplatňovat u maximálních příjmů ve výši dvou milionů korun, nyní by se limit měl zkrátit o polovinu. 

Jde přitom o další z řady opatření ministerstva financí v čele s lídrem hnutí ANO a majitelem koncernu Agrofert Andrejem Babišem s cílem zlepšit výběr daní, kterými drobné podnikatele a živnostníky úřady v posledních letech zahlcují. „Kontrolní hlášení, režim nespolehlivých plátců nebo elektronická evidence tržeb,“ vypočítává některé z nich Havlíček. Do státní kasy díky tomu podle něho teče více peněz, proto by úřady neměly paušály omezovat. Problém to bude především pro malé zemědělce či řemeslníky, dodal.

Kritiku ovšem mírní Hospodářská komora, podle které nejde o „přirozené“ daňové prostředí. „Možnost uplatňování výdajů procentem byla původně koncipována jako administrativní pobídka k rozvoji drobného podnikání. Cenou takového usnadnění měla být možná trochu větší výše daně. Časem se z procentuálních výdajů stala oblíbená daňová úleva pro velkou skupinu daňových poplatníků. Nejen těch drobných a začínajících, ale i těch s již zavedeným větším byznysem,“ komentoval pro deník Echo24 právního odboru Hospodářské komory Ladislav Minčič. 

Bouří se i opozice

Proti návrhu rozpočtového výboru, který vychází z koaliční smlouvy, se ve sněmovně postavila pouze pravicová opozice. Podle lídra TOP 09 Miroslava Kalouska jde o další útok kabinetu Bohuslava Sobotky na živnostníky. „Snížením stropu pro uplatnění paušálů na jeden milion korun vypadne značné množství živnostníků, kteří mohli paušály uplatnit. Vláda tak opět ztížila drobným podnikatelům podmínky pro jejich živnost,“ uvedl pro deník Echo24.

Kriticky se k omezení paušálů staví také ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Připomíná zvýšení administrativní zátěže spojené s podnikáním i útlum nejmenších podnikatelů. „V době rekordního přebytku státního rozpočtu a pravidelných dotací z peněz nás všech velkým korporacím je omezení výdajových paušálů neobhajitelné. Je to obrovská chyba. Česká ekonomika, která je tolik závislá na zahraničním kapitálu, potřebuje rozvoj domácího podnikatelského sektoru,“ popsal.

Výdajové paušály platí od počátku 90. let, až do roku 2010 se navyšovaly. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se však v koaliční smlouvě zavázala, že je omezí. Místo snížení procentních sazeb se tak rozhodla zastropovat částku, ze které lze výdaje paušálem odečítat. Změny přišly ale už zkraje roku 2013, kdy se u některých paušálů nastavil dvoumilionový limit a při jejich využití se omezily také určité slevy na dani. Novelu zákona o daních z příjmů, která počítá s omezením výdajových paušálů, má začít platit od dubna. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.