Česká armáda zřejmě bude moci vyslat až 290 vojáků do aliančních mnohonárodních bojových uskupení v Pobaltí. Sněmovna ve středu misi po jednodenním odkladu schválila. Čeští vojáci by měli působit v Litvě a v Lotyšku celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku. S návrhem ještě musí souhlasit Senát, je na programu schůze ve druhé polovině července. Už na středečním zasedání doporučil schválit vyslání vojáků také obranný výbor Senátu.

Pro návrh hlasovalo zhruba po 1,5hodinové diskusi 119 ze 165 přítomných členů dolní komory, potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Proti bylo 34 poslanců zejména z řad KSČM. Návrh byl už na úterním programu jednání, vzhledem k poměrně nízkému počtu poslanců v sálu ale nebylo jisté, zda by dostal podporu. V případě neschválení návrhu by se mise nemohla uskutečnit.

Mise bude podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) významným příspěvkem českého angažmá v NATO. Posilování východního křídla aliance podle něho patří mezi klíčové priority NATO. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) jde o výraz solidarity a ochoty naplňovat princip kolektivní obrany. „Nedovedu si představit, že by Česká republika váhala,“ zdůraznil.

Slovní přestřelku vyvolalo vystoupení Alexandera Černého (KSČM), který misi označil za podivnou. Poukázal mimo jiné na to, že ruští vojáci jsou a cvičí na ruském území. „O jakém ohrožení mluvíme?“ tázal se Černý. „Co komunisté předvádějí poslední dobou, je skutečná nehoráznost,“ reagoval František Laudát (TOP 09). Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik ale podotkl, že komunisté jen řekli svůj názor. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek na to komunisty označil za pátou kolonu ruského prezidenta Vladimira Putina. Kováčik opáčil, že komunisté se na rozdíl od zástupců jiných stran nechodí radit na žádné cizí velvyslanectví.

Proti misi se vyslovil vedle komunistů předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, podle kterého by se mělo pobaltským státům pomáhat v budování vlastních obranných sil. „Expediční síly NATO zde zvýší napětí ve vztahu k Rusku,“ řekl. Varoval před stupňováním válečného nebezpečí.

Čeští vojáci mají být v Pobaltí v rámci akce zvané posílená předsunutá přítomnost NATO, kterou aliance reaguje, jak uvádí, na ruskou hrozbu. „Jedná se o přiměřenou reakci na změněné bezpečnostní prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině,“ stojí ve zdůvodnění návrhu. Akce spočívá v přítomnosti mechanizovaných praporů v Pobaltí a v Polsku v celkovém počtu asi 1200 vojáků v každé zemi. „Jedná se z vojenského pohledu o malou přítomnost, jejímž hlavním účelem je posílit kolektivní odstrašení demonstrací alianční solidarity a odhodlání bránit členy aliance,“ píše se v materiálech pro zákonodárce.

Senátu doporučil misi jednomyslně schválit branný a bezpečnostní senátní výbor. Náměstek ministra obrany Jakub Landovský na jeho jednání řekl, že do Litvy pojede do bojového uskupení, které sestavuje Německo, mechanizovaná rota do 250 lidí. Další jednotka zamíří do Lotyšska, kam do kanadského uskupení bude poslána minometná četa o velikosti do 40 lidí. Předpokládá, že výsledný počet vojáků bude o něco nižší, obrana si nechává rezervu pro případ potřeby. Za misi ministerstvo zaplatí do 363 milionů korun.

V Litvě už čeští vojáci působili na začátku letošního roku na společném cvičení zemí Visegrádu, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, a Pobaltí. V minulosti také hlídali čeští piloti vzdušný prostor pobaltských zemí. České stíhačky by se do ochrany pobaltského nebe měly znovu zapojit přespříští rok.