Daňové kontroly finanční správy by měly nově dopadnout na všechny, o kterých úředníci usoudí, že hodnota jejich majetku neodpovídá jejich příjmům. Informace budou čerpat hlavně z veřejných registrů, v terénu i od „podnětů“ veřejnosti. Pokud částka nebude sedět o více než pět milionů korun a původ majetku se neprokáže, mohou úřady nepřiznaný příjem dodatečně zdanit. Alespoň s takovým zpřísněním poslali senátoři zákon o prokazování původu majetku zpět do Sněmovny.

„Zákon nevylučuje žádného poplatníka, dopadá na právnické i fyzické osoby. U firem se ale předpokládá, že vedou řádně účetnictví. Primárně tedy návrh cílí na příjmy jednotlivců. Neslouží nicméně k odebrání nelegálně nabytého majetku, cílem je zdanit nepřiznaný a nezdaněný příjem,“ řekl deníku Echo24.cz vedoucí advokát Radek Buršík z advokátní kanceláře PwC Legal.

Na počátku stojí podle Buršíka úředník, který třeba z katastru zjistí, že si poplatník pořídil nemovitost. Odhadne její hodnotu a porovná ji s příjmy majitele uvedenými v daňových přiznáních . Běžná je práce v terénu, dojít může však i na udání někoho ze sousedství. Zkoumat původ majetku může finanční úřad ze zákona tři roky do minulosti, právo na zdanění poté zaniká. Pokud bude mít podezření, že jmění (majetek po odečtení dluhů) dané osoby vzrostlo ve srovnání s příjmy o více než pět milionů korun (dle senátního návrhu), vyzve ji k prokázání příjmů. A předně toho, že byly zdaněny. Tím se spustí procesní mechanismus.

„Je to na úředníkovi, aby sám uvážil, zda existují důvodné pochybnosti o financování nárůstu jmění. Pokud přijde podnět na souseda, že si koupil nové Ferrari a kontrolor uvidí, že dostal od zaměstnavatele dva miliony odměnu, kterou zdanil, je pravděpodobné, že výzvu nevydá,“ pokračoval advokát Buršík. Pokud však výzva skutečně přijde, jsou prý tři možnosti, jak pochybnosti odstranit. Poplatník může doložit, že úředník jeho majetek nesprávně ocenil a že ve skutečnosti jeho příjmům odpovídá. Prokáže, že příjem zdanil. Nebo řekne, že jeho příjmy pochází z minulosti.

Stoprocentní penále i časově neomezené kontroly

To je však podle advokáta Buršíka problematický moment. „Kontrola může fakticky zasáhnout i daleko do minulosti, kdy právo úřadu na zdanění zaniklo. Nemusí být k dispozici žádné doklady. Úřad například z veřejných rejstříků zjistí, že jsem si loni koupil dva domy a luxusní auto. Tento nárůst jmění ocení na 20 milionů, deklarovaný příjem činil pouze 10 milionů. Vyzve mě tedy k prokázání příjmů. Pokud jsem si majetek koupil za peníze získané dříve, musím to i prokázat, tzv. unést důkazní břemeno. Označím-li tedy jako zdroj příjmů dědictví po dědečkovi, který v roce 1995 zemřel v Lucembursku, je otázkou, čím budu schopen to doložit. Pak už závisí jen na posouzení úředníka, nakolik mnou předložené podklady a vysvětlení vyhodnotí jako věrohodné“ uvedl dále advokát.

Pokud se financování nově nabytého majetku prokázat nepodaří, finanční úřad dodatečně stanoví daň z příjmu. Její výši určí podle „kvalifikovaného odhadu“ příjmu, který byl zapotřebí ke koupi daných nemovitostí. Pokud bude muset člověk doplatit daň nižší, než dva miliony korun, bude z této částky ještě určeno penále 20 procent. V opačném případě půjde o penále 50procentní. 100 procent navíc zaplatí pak ten, kdo nebude s finanční správou spolupracovat.

Úřady si mohou navíc vyžádat prohlášení o majetku, pokud údaje o něm nelze zjistit jinak. Za uvedení nepravdivých informací budou podle návrhu místo jednoho roku hrozit nově až tři roky za mřížemi. „V případě prohlášení o majetku se poplatník vystavuje riziku trestného činu, kde se nově navrhuje trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, případně peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Nelegálně nabytý majetek se tak odhaluje. Tento zákon majetek sice nezabavuje, ale zdaňuje, další je věcí orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl serveru Echo24.cz jeden ze zpravodajů zákona, senátor Miroslav Nenutil (ČSSD) z Ústavně-právního výboru horní komory.

Novinka? Úřady provádí kontroly už nyní

Návrh z pera ministra financí Andreje Babiše (ANO) přitom není podle advokáta Buršíka až takovou novinkou. „Mechanismus jako takový je samozřejmě nový. Nicméně již v minulosti správní soudy potvrdily, že správce daně je oprávněn požadovat prokázání, že finanční prostředky vložené do podnikání poplatníka byly již řádně zdaněny. A to za situace, kdy údaje podle jeho daňových přiznání, takové vklady neodůvodňovaly,“ komentoval.

Problémem podle advokáta i je, že pokud úřad výzvu podle chystaného zákona k prokázání příjmů skutečně vydá, lze se celé proceduře kontroly jen obtížně bránit. „Od vydání výzvy do doměření daně jsou možnosti procesní ochrany výrazně limitované. Může se tedy stát, že pod hrozbou trestní sankce budu nucen k vyplnění prohlášení o majetku. A až následně v odvolacím řízení proti doměrku daně se zjistí, že úředník svůj odhad nárůstu jmění špatně vyhodnotil a jeho jednání bylo od počátku nezákonné,“ dodal Buršík z PwC Legal.

Vládní návrh zákona o prokazování původu majetku vrátil Senát minulý týden zpátky do Sněmovny. Senát v něm chce na návrh koaliční ČSSD snížit rozdíl mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho vykázanými příjmy ze sedmi milionů korun na pět. Andrej Babiš s návrhem souhlasil. Pokud se objeví neodpovídající majetek příjmům pod hranicí této částky, finanční úřad vyzve k dodatečnému daňovému přiznání.

Podle opozice zákon o prokazování původu majetku povede k omezování lidské svobody a k šikaně ze strany úřadů. Pro stíhání podvodníků má česká legislativa podle TOP 09 už nyní dostatek nástrojů. ODS se nechala slyšet, že jde o normu pro udavače. „Jen tak totiž může finanční správa něco zjistit, že jí to někdo napráská,“ uvedl dříve serveru Echo24.cz poslanec Marek Benda (ODS).