Na hlavu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se valí tvrdá kritika. A to zejména za její výrok, že ministerstvo financí nemá žádný plán, jak vykompenzovat obrovský propad ve státním rozpočtu způsobený zrušením superhrubé mzdy. Ta přinese pro zaměstnance nižší daně, v rozpočtu pak díra desítek miliard korun. Kvůli tomuto kroku se podle ministryně bude zvedat schodek i v dalších letech.

Od nového roku by se měly zavést dvě sazby daně u fyzických osob místo superhrubé mzdy, a to 15 a 23 procent. Zaměstnancům by tím zůstalo v peněženkách více peněz, oproti tomu by se příjmy zkrátily o 74 miliard korun. Tento výpadek ale nechce Alena Schillerová řešit, jelikož by mělo jít nakonec jen o 70 miliard a na samotný rozpočet by to mělo dopad 50 miliard korun.

„Já samozřejmě neumím říct, a říkám to otevřeně, že to vezmu tady a tímto to vyrovnám. Prostě my jsme v situaci, kdy se nacházíme v bezprecedentní krizi, která se dá srovnat jenom s třicátými lety minulého století,“ uvedla Schillerová. Za to hned sklidila tvrdou kritiku ze všech stran. Nejčastěji kvůli tomu, že jako ministryně financí není schopná naplánovat, čím by se výpadek měl kompenzovat.

„Alena Schillerová klidně přizná, že ministerstvo financí nemá plán, protože zároveň dobře ví, že ona nebude krizi řešit. Dostala jednoduchý úkol – rozdávat peníze a minimálně do voleb se tvářit, že se nic neděje. Volby jsou totiž jediná budoucnost země, která hnutí ANO zajímá,“ uvedl předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

K ní se připojil i její stranický kolega a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, podle kterého umí na úkor schodku snižovat výdaje každý nedouk. „Míra neodpovědnosti této vlády vůči budoucnosti je bezbřehá. Další slušná slova nenalézám,“ dodal Kalousek.

Tvrději se do Schillerové opřel šéf poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek, který nešetřil celou vládu. „A nakonec budeme všichni žebráci a stát bude v bankrotu. Tato vláda je vláda lichvářů, která nás všechny nažene do exekuce. Každá rodina se chová zodpovědněji, než tato vláda,“ uvedl Bartošek.

Kromě politiků se nad výrokem podivil i odborový předák Josef Středula, podle kterého se jedná o něco nevídaného. „Ministerstvo financí nemá plán na kompenzaci ztrát po zrušení superhrubé mzdy, schodek rozpočtu poroste dle nás o cca 110 miliard plus další dopady z jiných opatření! Tomu se nedá říct nic jiného než, že spravují stát s péčí řádného hospodáře,“ uvedl Středula.

Kromě dopadu na rozpočet bude mít zrušení superhrubé mzdy negativní efekt i na samosprávy. Do krajů tak půjde o 20 miliard korun méně. Pro obce a kraje to znamená, že v průměru budou mít o deset procent méně příjmů. „A to v situaci, kdy se jejich příjmy už tak vlivem zpomalení ekonomiky kvůli pandemii propadnou oproti roku 2019 o 30 až 50 miliard,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv České republiky.

Fakticky by to znamenalo, že investice budou probíhat pouze na nejnutnější výdaje, takže obce a kraje nemohou počítat s penězi na chodníky, čističky, školky či školy. „Obce mohou příští rok spotřebovat zbytek svých rezerv, ale od roku 2022 nebudou mít na žádné investice, tedy ani na kofinancování případných evropských projektů. Nevím, zda vyhladovění samospráv je cílem vlády, nebo jen vedlejší produkt nepromyšlené politiky. Ale rozhodně to není dobrá zpráva pro občany, byť se tak nižší zdanění příjmů může na první pohled jevit,“ dodává Polčák.