Dost dobře se to nedá obejít. Sociální sítě byly koncem týdne zahlceny výměnami názorů (občas, přesněji zhusta) přecházejícími do výměn invektiv mezi fanoušky pražské Slavie a glasgowských FC Rangers. Tématem byl údajný rasismus stopera Ondřeje Kúdely vůči Glenu Kamarovi, jemuž měl v závěru emočně dost vypjatého a především ze strany Rangers mimořádně a nesportovně hrubého utkání říct rasistickou nadávku. Kamara a další jeho černošští spoluhráči už na hřišti vehementně protestovali, Kúdela prý měl soupeři říct „You are fucking monkey“, slávista se hájil tím, že ve stavu citového rozrušení soupeři řekl „You are fucking guy“. Incident měl dohru i mimo hřiště, Kamara prý Kúdelu fyzicky napadl. Je také pravda, že někteří fanoušci Slavie se po utkání skutečně hnusně rasisticky projevovali na sociálních sítích, třeba na Instagramu vyloučeného hráče Rangers Kemara Roofeho. Být činovníkem klubu, snažil bych se je „ztotožnit“ a zakázat jim vstup na stadion.

Samozřejmě nevím, jaká slova v tom inkriminovaném momentu na hřišti padla, v zájmu světového míru a zvýšení úrovně lásky a harmonie nabízím verzi, která v něčem dá za pravdu oběma stranám, a dokonce ji ani nepovažuji za nepravděpodobnou. Kúdela mohl skutečně říct „fucking guy“ a Kamara mohl skutečně slyšet „fucking monkey“. Vlastně celá ta událost může působit jako – řečeno se Shakespearem, s kým taky jiným v daném kontextu – komedie omylů. Ta situace se strhla potom, co hráč Rangers Connor Goldson dost hrubě srazil slávistu Jana Kuchtu, když ležel na zemi, ještě do něj kopl. Vzplály emoce, došlo k nějakému strkání, Kúdela pak doběhl ke Kamarovi a cosi mu řekl do ucha. Proč zrovna Kamarovi? Od doby, co tyhle řádky píšu, to mohlo být vysvětleno jinak, ale jako možné se mi zdá, že si Kúdela prostě popletl dva černošské hráče. Dál. Ondřej Kúdela velmi pravděpodobně neumí anglicky, nanejvýš pár slov. Chce Kamarovi něco ošklivého říct a vzmůže se na „You are fucking guy“, Jsi zasraný chlapík. To ani v češtině nezní moc úderně a taky se taková nadávka nepoužívá. V angličtině je to stejné. Zároveň je celkem snadné si představit, že v dané situaci řekne člověk, který se vyjadřuje v jazyce pro něj prakticky neznámém, přesně tohle. O Glenu Kamarovi se píše jako o Finovi, jeho rodiče ale pocházejí ze Sierry Leone, která je anglofonní, v Británii žije dlouhé roky, anglicky mluví jako rodilý mluvčí, je snadné si představit, že když mu Kúdela začal mluvit do ucha, nebyl připraven na chabou míru soupeřových vyjadřovacích schopností a na jeho výslovnost. Byl ale připraven slyšet nadávku, možná i rasistickou, a ta dvě sousloví navíc mohou znít docela podobně... Ale je to jenom taková důkazy nepodložená teorie.

Ještě drobný update. Minule jsem na tomto místě psal o čerstvě jmenované šéfredaktorce magazínu Teen Vogue, osmadvacetileté černošské novinářce Alexi McCammondové, která se po nástupu do funkce musela velice poníženě omluvit za tweety, které zveřejnila před více než deseti roky, jako sedmnáctiletá teenagerka – měly být neuctivé vůči Američanům asijského původu a taky homofobní (četl jsem je a netuším v čem). Tak ta omluva (opakovaná, poprvé se omlouvala v roce 2019) jí k ničemu nebyla. Vyhodili ji stejně. Pádný argument ve prospěch těch, kdo tvrdí, že omlouvat se ve chvíli, kdy se na člověka sesype internetový dav, případně „woke“ kolegové, jak se stalo v případě McCammondové, nemá sebemenší význam, naopak to může situaci ještě zhoršit – smečku rozdráždí, když uvidí krev. Adekvátně trend dožadování se postihu za to, co člověk říkal či postoval v dětství nebo dospívání, na Twitteru komentovala novinářka Nellie Bowlesová: „Jediní lidé dost čistí na to, aby dnes pracovali v médiích, jsou mimina. Myslím tím mimina mladší než dvanáct hodin.“ Vysmívá se tím posedlosti pokrokových on-line lidí čistotou, ale vlastně taky vystihuje trend skutečně rychlé infantilizace veřejné debaty, která je často vedena na intelektuální a vůbec vývojové úrovni miminek. Bohužel ovšem zcela postrádá jejich roztomilost.