Ve všeobecném zdražování vystupují v posledních týdnech především stoupající ceny mouky, pečiva a také cukru. Neukazuje se to jen v číslech Českého statistického úřadu (ČSÚ), ale také už na cenovkách v obchodech. Pekaře a cukráře k tomu tlačí zdražení surovin i energií, za které platí v porovnání s loňskem o 350 až 400 procent více. Ve většině případů se na ně ovšem nevztahuje vládní zastropování, které je určeno jen pro domácnosti a menší odběratele, a podmínky pomoci pro větší podniky se ještě řeší. Výrobci naléhají, že k ní musí dojít brzy, jinak bude zdražování pokračovat.

Podle dat ČSÚ činila minulý týden průměrná spotřebitelská cena kilogramu chleba 37,51 koruny, zatímco v první polovině srpna to bylo ještě 35,92 koruny. Kilogram pšeničného pečiva zdražil za stejné období z 62,27 na 65,35 korun. A kilo bílého cukru pak z 20,90 korun na 21,39. Běžná houska v prodejně stojí klidně i 3,20 koruny za kus.

Zářijové průměrné spotřebitelské ceny potravin by newsroom on Scribd

Podle výkonného ředitele Svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého zdražování pociťují ještě více výrobci. Zatímco mouka by i mohla přestat zdražovat, vše komplikují ceny jejího mletí a pečení, uvedl. „Za nás se to zdražení energií pohybuje oproti minulému roku průměrně okolo nějakých 350 nebo 400 procent. Části pekáren ještě dobíhá fixace z minulého nebo předminulého roku, ale řada dalších spadla do spotových nákupů, protože nikdo s nimi žádnou jinou smlouvu neuzavře,“ uvedl pro Echo24.

Hlavatý soudí, že v následujících měsících nelze očekávat zlevňování. „Obecný výhled je takový, že v žádném případě nelze očekávat, že ceny pečiva půjdou do konce roku dolu. Skutečně výrazně to ovlivní situace na trhu s energiemi. Pokud už dramaticky nevyrostou, tak patrně přijde nějaké zdražení, které už by nemělo být nijak fatální a doufejme, že ceny začnou stagnovat. Pokud ale nedojde k pomoci ze strany státu, ceny mohou samozřejmě více vystřelit,“ míní.

„V posledních dnech je otázkou ještě sladké pečivo, protože začaly dramaticky stoupat ceny cukru. Od počátku září to je o 40 procent, což může zahýbat s cenami a velikým otazníkem je pak vánoční cukroví,“ dodal šéf svazu.

Řešením by podle Hlavatého byla státní pomoc pro velké podniky, protože na zastropování cen energií dosáhne asi jen 15 až 20 pekařů a cukrářů.

Vládní pomoc

S podobnými potíži se potýkají i další velcí potravináři. „Situaci teď velmi intenzivně řešíme,“ sdělila redakci Helena Kavanová, tisková mluvčí Potravinářské komory, podle níž sdružení věc řeší s ministerstvem zemědělství, ministerstvem průmyslu a obchodu a Hospodářskou komorou.

„Zastropování cen pro velké podniky není pravděpodobně z pohledu unijní legislativy možné a současně by bylo velmi nákladné. V rámci průmyslu je jistě lepší adresná pomoc. V tuto chvíli se jedná o dočasný krizový rámec, který je ale v tuto chvíli časově omezen do konce tohoto roku,“ dodala.

A hovoří tak i vláda. „Firmy, které mají vysoké náklady na energie a nepatří do sektoru SME, mohou využít dočasný krizový rámec. Zastropování u velkých firem by legislativně narazilo u Evropské komise. S velkými podniky a jejich zástupci však nadále jednáme o dalších formách podpory,“ řekl deníku Echo24 šéf oddělení komunikace předsedy vlády.

„Velké podniky budou moci čerpat z dočasného rámce Evropské komise,“ sdělil za ministerstvo průmyslu a obchodu mluvčí Marek Vošáhlík.

Kabinet v pondělí oznámil, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na tři koruny za kWh. Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Naplatí naopak pro velkoodběratele energií. Pro ty vláda vyčlenila kompenzace ve výši 30 miliard korun. Firmy si o ně budou moci požádat od 1. listopadu.