Jeden z kamenů úrazu pro chystanou vládu Petra Fialy představují ceny energií. Za jejich strmý růst nemůže, ale náš soucit se drží v mezích. Nejenže větší část vládního tábora se proti tzv. klimatické politice v době jejího vzniku nevymezovala, přičemž tato politika je vedle lockdownů druhým hlavním důvodem pro dnešní růst cen. Co hůř, vládní tábor není prost lidí, kteří na této zelené politice ochuzující společnost sami zbohatli.

Věslav Michalik je místopředseda STAN a kandidát na ministra průmyslu. Lidí jako on, zkušených ekonomů, Fialova koalice mnoho nemá, vlastně skoro žádné. Michalik má dar klidné povahy, nadhledu, je to muž se zkušenostmi a přehledem. Dolní Břežany, kde starostuje, pomohl přeměnit na ukázkovou obec. Současně ale tento Michalik má minulost solárního barona. Účastnil se zlatokopeckých orgií se sluneční elektřinou v nejhorších dobách, zhruba od roku 2008. V té době spoluzakládal dva solární parky, Rodvinov s. r. o. v jižních Čechách a Solar Area s. r. o. poblíž Prahy. Společníky v obou firmách posléze vykoupil a ještě později, po několika letech, jak říká Echu, výhodně prodal.

Obě společnosti dohromady dosáhly výkonu asi šest megawatt, což tedy není systémově relevantní, ale zase byl Rodvínov v době svého spuštění největším solárním parkem v jižních Čechách. Michalik se sice zřejmě nikdy neumístil v první dvacítce solárních baronů, nicméně některé projekty tehdy propírané v médiích –⁠ typicky Talwin na Moldavě v Krušných horách s účastí občanského demokrata z Chomutova Alexandra Nováka –⁠ měly instalovaný výkon menší. Michalik je samozřejmě na rozdíl od Nováka pokrokový muž, v zásadě vítá zelenou revoluci ve světovém finančnictví, Green Deal bere jako ekonomickou příležitost.

V dobách začínající energetické krize je všechno, co nepůjde vysvětli cenou na světových trzích, politicky těžko udržitelné. V takto vyhroceném momentu zřejmě nestačí argumentovat tím, že se pan ministr z tohoto „podnikání“ dávno stáhl, že účast jeho rodinných příslušníků v dozorčí radě Rodvínova a. s. (žena a dvě dospělé děti) je pouze symbolická. Symbolická bude spíš minulost solárního barona u člena vlády, která chce pracovat na tom, aby chudší lidé, než ze kterých je složena, neplatili za energie přespříliš. Pokud se věci budou vyvíjet tempem posledních měsíců, dožijeme se toho, že se účast na byznyse s OZE v životopisech politiků stane podobným závažím jako dříve spolupráce s StB.