Kdo si pochvaloval, že zdražování v srpnu mírně zbrzdilo své zdivočelé tempo, kdy ceny stoupaly oproti předchozímu roku „jen“ o 17,2 procenta místo červencových 17,8 procenta, může svůj předčasný optimismus zase utlumit. Podle aktuálních dat, která včera zveřejnil Český statistický úřad, se v září zdražovalo o 18 procent. To je velmi prudký růst cen. Stoupá pravděpodobnost toho, že do konce roku překoná zdražování laťku 20 procent. Převedeno do reálného života to znamená, že za to, za co jste loni zaplatili 100 korun, dáte teď 120 korun. Komu se alespoň stejným tempem nezvýšil plat, zažívá největší propad životní úrovně v historii České republiky.

Debata o prudce zdražující elektřině a plynu v posledních měsících odtáhla pozornost od toho, že rapidně zdražuje úplně všechno. Je to přirozené. Drahá elektřina a plyn zvedají náklady většině oborů. Jenže ten růst cen pro zákazníky je v mnoha případech výrazně vyšší, než kdyby cenu ovlivnil jen samotný vzestup cen elektřiny a plynu.

A přestože lidé v těžké době přestávají utrácet a tržby obchodníků už se několikátý měsíc po sobě propadají, dál výrazně zdražuje i zboží, jehož nákup se dá odložit. Obuv a oblečení jsou oproti předchozímu roku o 18,7 procenta dražší. Nábytek a vybavení domácnosti o 14,7 procenta. Obchodníci zjevně počítají s tím, že raději prodají méně za vyšší ceny, než by kvůli poklesu zájmu zákazníků zlevnili.

Inflační spirála se naplno roztáčí. Při posledním měnovém zasedání České národní banky guvernér Aleš Michl dokonce vůbec poprvé ustoupil od své mantry, že inflace je pouze dovezená.

Navzdory prudce zdražujícím energiím, které tíží firmy, zůstává v zemi rekordně nízká nezaměstnanost 3,5 procenta. Jedna z nejnižších v Evropské unii vůbec. Na rozdíl od inflace, kterou máme pátou nejvyšší v celé Unii. Před námi jsou jen tři baltské země a Maďaři, kteří už překonali hranici 20 procent. Jejich centrální banka už ale také na rozdíl od té naší na vzestup cen razantně reagovala a zvedla úrokové sazby na 13 procent. Michlova bankovní rada ale navzdory tomu, že se u nás zdržuje jen o trochu pomaleji než v Maďarsku, drží úroky na 7 procentech.

Další tlak přijde koncem roku, kdy si lidé přirozeně začnou svým šéfům říkat o vyšší platy. Při tak nízké nezaměstnanosti budou mít silnou vyjednávací pozici. Zvlášť ve chvíli, kdy vláda už oznámila, že přidá státním zaměstnancům o 10 procent.

Růst platů zdražovací spirálu dál roztočí. To už snad k vyšším úrokům povzbudí i váhající členy bankovní rady, jako je viceguvernérka Eva Zamrazilová. Ta už ohlásila, že právě roztočení spirály platů ji k tomu pobídne.