Za Atlantikem začala válka mezi obřími konglomeráty. Figurují v ní celosvětově známá jména, jako je Coca-Cola, Diageo, Unilever nebo Starbucks. Cílem je Facebook. K bojkotu reklamy na známé sociální síti se již přihlásilo asi sto firem. Většina z nich jsou malé podniky, figurují ale mezi nimi i zmíněné nadnárodní giganty. Kampaň má firmu Marka Zuckerberga donutit k zodpovědnějšímu postoji k dezinformacím a „hate speech“.

Nejedná se rozhodně o malé částky. Starbucks minulý rok utratil za reklamu na Facebooku 95 milionů dolarů. Firma Diageo, jeden z největších světových výrobců alkoholu, jemuž patří třeba pivovar Guinness, utratila 23 milionů dolarů. Facebook v reakci již ohlásil první změny. Bude ověřovat, jestli posty týkající se listopadových prezidentských voleb neobsahují dezinformace ohledně způsobu hlasování, a bude k nim přikládat linky směřující k oficiálním informacím. Také rozšíří definici „hate speech“. K příspěvkům veřejných osobností, které poruší pravidla Facebooku, bude přikládat označení „newsworthy“, což znamená „stojící za zprávu“. Následuje tak Twitter, který k postům celebrit a politiků, reálně to znamená především k tweetům Donalda Trumpa, začal přidávat varování na možné „fake news“.

Samozřejmě nejde o to, že by se nadnárodní firmy najednou začaly zajímat o nevhodné facebookové příspěvky. Na sociálních sítích již inzerují léta a nedá se říci, že by jim pochybná tvrzení a nenávistné příspěvky nějak výrazně vadily. Nyní se však samy ocitly pod tlakem aktivistů. Organizace, jako je „Stop Hate For Profit“ (Zastavte nenávist pro zisk), lobbují u velkých firem, aby přestaly podporovat nevyhovující firmy a tím je donutily ke změně chování čili k větší cenzuře na sítích. A korporát ze strachu uhýbá. Právě „Stop Hate For Profit“ nynější akci proti Facebooku vymyslela.

Nejde o první takovou kampaň. V Británii zase působí „Stop Funding Hate“ (Přestaňte financovat nenávist). Ta se zaměřuje na zastavení inzerce v nevhodných novinách, tedy především v bulvárech The Sun, Daily Mail a Daily Express. Organizace již má za sebou několik úspěchů. Na její nátlak v Daily Mail přestalo inzerovat Lego a papírnictví Paperchase. Společnost Virgin Trains West Coast přestala Daily Mail v listopadu 2017 ve svých vlacích prodávat, než list v lednu 2018 po nátlaku tentokrát zprava zase povolila.

V obou případech jde aktivistům především o moc. Facebook i britský bulvár jsou považovány za klíč k politické moci. Je samozřejmě otázkou, nakolik je to pravda. Nicméně v hlavách členů nátlakových skupin panuje hluboké přesvědčení, že Trump zvítězil jen díky svým manipulacím na Facebooku a brexit prošel díky podpoře The Sun a Daily Mail.

Jde také o to, kdo se údajné manipulace dopouští. Když Barack Obama poprvé ve své kampani využil sociální sítě, bylo to považováno za revoluční a geniální. Po Trumpově vítězství se staly nebezpečím pro demokracii.

Nátlak na Facebook prostřednictvím velkých firem je dalším důkazem, že byznys není přítelem konzervativců.

Sám Zuckerberg je jak mezi mlýnskými kameny. Z jedné strany ho kritizují levičáci za údajné propagování nenávisti, z druhé strany mu pravice čím dál víc vyčítá cenzuru. Zájem o regulaci Facebooku sílí, a ten tak balancuje na velmi úzké hraně. Nakonec bude Zuckerberg rád, až mu jeho společnost zestátní a on si bude moct nad celým projektem umýt ruce.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky