Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout. Francouzský prezident Emanuel Macron však popřel, že by se špičky aliance na schůzce dohodly na zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP.

Trump, který podle diplomatů důrazně naléhal na rychlejší zvyšování obranných výdajů přinejmenším silných evropských ekonomik, si na tiskové konferenci pochvaloval „velmi úspěšný summit“, který ukázal velkou jednotu. „Byly to skutečně fantastické dva dny. Ano, po určitou krátkou chvíli to bylo trochu tvrdé,“ připustil.

Trumpovo varování

Partnerům v jednací místnosti prý řekl, že by byl „velmi nespokojený“, kdyby státy své obranné výdaje podstatným způsobem nenavýšily. „USA platily obrovské částky, asi 90 procent nákladů NATO, nyní ostatní země začnou zvyšovat své příspěvky,“ prohlásil Trump. Ve čtvrtek své partnery nečekaně varoval, že USA si půjdou v obraně vlastní cestou, pokud přinejmenším silné evropské ekonomiky, tedy Německo, Francie, Itálie a Španělsko, nezačnou do ledna na obranu vydávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu.

To je cíl, kterého se státy NATO v roce 2014 zavázaly dosáhnout do deseti let, tedy do roku 2024. Nejde ovšem o příspěvek do společné alianční pokladny, ale o obranné rozpočty samotných členských států bloku. Česká republika nyní vydává okolo jednoho procenta, jako mnohé další země slibuje, že ke dvouprocentní hranici se dostane za šest let.

#NATOSummit2018 Press Conference in Brussels, Belgium:https://t.co/iEOeGV6YBI

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 12. července 2018

Spojenecké země se podle něj zavázaly zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta HDP a půjdou i výš. „Bylo úžasné sledovat úroveň ducha v jednací místnosti,“ poznamenal s tím, že nyní se ze strany spojenců nejedná jen o nějaký hypotetický cíl, ale o konkrétní závazek. Americký prezident v posledních dnech opakovaně žádal do budoucna zvýšení až na čtyři procenta, ve čtvrtek řekl, že tato hodnota je podle něj pro obranu tou správnou.

Spojenci se podle něj nyní chystají dostat k oněm dvěma procentům rychleji než dříve. Trump podotkl, že chápe omezení související s parlamentní kontrolou a podobně. „Premiér či prezident někdy nemůže rovnou říci, co udělá, musí nejdřív získat souhlas,“ řekl. Uvedl také, že existence NATO pomáhá Evropě více, než pomáhá Spojeným státům, i když je pro USA také velmi potřebné.

Macron dohodu popírá 

Francie zvýší výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu do roku 2024, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu NATO v Bruselu. Soudržnost Severoatlantické aliance je podle něj možná jedině tehdy, když členské země ponesou finanční břímě spravedlivě. Francie nyní dává na obranu asi 1,8 procenta HDP. Donald Trump ale ve středu zopakoval, že všichni spojenci musejí nakonec na obranu vydávat čtyři procenta HDP. Macron popřel, že by se spojenci na něčem takovém dohodli. „Včera (ve středu) bylo vydáno prohlášení. Potvrzuje cíl dvou procent do roku 2024. A to je vše,“ řekla hlava Francie.

Trump podle Macrona dal najevo oddanost Spojených států alianci i přes dříve vyjádřené pochyby. Debata na summitu se nesla v jiném duchu, než by se mohlo zdát z Trumpových kritických tweetů, dodal Macron. „Jednání byla velmi zdvořilá,“ uvedl šéf Elysejského paláce. Trump podle něj nevyhrožoval, že USA alianci opustí.

Setkání Trumpa s Putinem 

Donald Trump také na závěr summitu řekl, že si nepřeje, aby byl Vladimir Putin pro Evropu bezpečnostní hrozbou. Právě od toho podle něj existuje Severoatlantická aliance. Ruský prezident je pro šéfa americké administrativy jako reprezentant Ruské federace konkurentem. 

Trump také vypočetl několik témat, která hodlá s Putinem probrat na blížící se schůzce v Helsinkách. Nechybí mezi nimi kontrola jaderných zbraní, vojenská cvičení na Baltu, dění na Ukrajině či syrská krize, ale prý také otázka ruského vměšování do amerických prezidentských voleb, kteréTrumpa vynesly do jeho současného úřadu. „Možná to zase popře. Všechno, co můžu udělat já, je říkat: Dělali jste to? Tak už to nedělejte. A on to může popřít,“ poznamenal.

Ideálním výsledkem napjatě očekávané schůzky v Helsinkách by prý ale byla „likvidace jaderných zbraní všude ve světě, žádné války, žádné konflikty nikde, pojďme najít lék na každou nemoc lidstva. S tím začněme,“ řekl s nadsázkou Trump. Zdůraznil, že setkání nebude dlouhé, může a nemusí prý vést k nějakému produktivnímu výsledku.