Větší míra obav či osobní zkušenosti s nákazou blízkých lidí. Podpora občanů pro vládní opatření v posledních týdnech stoupala, ukazují data výzkumu Život během pandemie. Podle sociologa Daniela Prokopa na ní však nelze dlouhodobě spoléhat, pokud se bude situace zlepšovat pomalu, vrátí se i značně negativní postoj k některým opatřením. Podle agentury STEM se však výrazně propadla důvěra ve schopnosti vlády řešit epidemii, věří jí jen 25 % lidí.

Zatímco v průběhu února volala většina respondentů po rozvolňování, se začátkem vládního lockdownu začal převládat postoj, že se mají opatření zachovat či zpřísnit. Posun nastal i u silně negativně vnímaných opatření, zatímco v polovině února souhlasilo s uzavřením většiny obchodů jen 25 % lidí, na začátku března to bylo už 43 %. Podobně u omezení pohybu mezi okresy či distanční výuky na základních školách, kde došlo k posunu z podpory kolem 35 na 50 %, ukazují data průzkumu.

Menší než poloviční podpory se však v únoru těšila i další opatření, která průzkum označuje za kontroverzní. Jde například o omezování kontaktu mezi lidmi na dvě osoby, povinnost nosit respirátor či omezování pohybu po 21. hodině. I zde podpora do začátku března stoupla alespoň na polovinu. Podle sociologa Daniela Prokopa se však také ukazuje, že jsou v tomto ohledu společenské nálady značně proměnlivé a na podporu těchto opatření nelze spoléhat na delší dobu, tedy například na měsíc.

To potvrzují i výzkumníci z agentury STEM, kteří sbírali odpovědi respondentů od 12. do 22. února. „Aktuální výsledky porovnáváme s posledním obdobným průzkumem STEM z přelomu listopadu 2020. Přestože výzkumy dělí jen doba přibližně tří měsíců, sledujeme vysokou dynamiku pohybů v názorech a hodnoceních, podobně jako je dynamická sama situace kolem pandemie covid-19 a souvisejících opatření,“ uvedl STEM. V poslední době podle průzkumu rychle přibývá lidí, kterým epidemie koronaviru ovlivňuje život. Momentálně jich je 55 procent, o osm procentních bodů více než v listopadu.

V únoru podle průzkumu také výrazně ubylo lidí, kteří považují opatření za přiměřená situaci. V listopadu jich bylo 48 procent, v únoru už jen 32 procent. Jako přehnaná vnímalo opatření 40 procent lidí, naopak 28 procent Čechů by je ještě zpřísnilo. Drtivý propad oproti jarní vlně zaznamenala také důvěra lidí ve vládní schopnosti poradit si s epidemií. Oproti jarním 83 procentům lidí důvěřujících vládě jich v únoru bylo už jen 25 procent. „Ve všech sledovaných zemích došlo od jara 2020 k poklesu důvěry ve věci zvládání koronavirové pandemie. Nikde však natolik dramaticky jako u nás,“ upozornil STEM.

Podle Prokopa měla vláda, pokud chtěla brzdit, zvolit razantnější přístup, aby bylo možné co nejdříve uvolňovat opatření, která lidem nejvíce vadí. „Je podle mě chyba, že se udělá set opatření, která nejsou dostatečná a za chvíli ztratí legitimitu,“ řekl deníku Echo24 Prokop. Pokud bude epidemie brzdit velmi pomalu, může se podle něj za několik týdnů opakovat stejná situace jako v únoru, míra obav klesne a nastane nerovnováha mezi tlakem na rozvolnění a nebezpečností situace.

Vláda podle něj od podzimu dělá nedostatečná opatření příliš pozdě, kvůli čemuž lidem dochází trpělivost právě například s dlouhotrvajícím uzavřením škol. Stále podle něj chybí podpora i povinnost home office, nepodařilo se zařídit testování ve firmách či umožnit uzavřít za výhodných podmínek alespoň ty podniky, které si to mohou dovolit. „Je tam spousta děr, které se ten lockdown snaží vynahrazovat velkou tvrdostí, kontrolou pohybu,“ dodal Prokop.

Alespoň polovina lidí v únoru souhlasila s opatřeními jako je povinné testování ve firmách, omezení provozu obchodů, kulturních akcí a sportu či dočasné zavření restaurací. Na počátku března pak už s těmito opatřeními souhlasila většina dotazovaných. Výzkum se tázal i na to, jak lidé vnímají dodržování opatření. Zatímco lidem ve svém okolí důvěřuje v dodržování většiny opatření přes 60 % lidí, Čechům jako celku to věří jen čtvrtina.

„Naopak 20 % dotázaných uvádí, že podle nich dodržuje současná vládní opatření pouze menšina Čechů. Podobně je tomu u hodnocení dodržování opatření na pracovištích. Tento postoj může mít vliv na jejich samotnou motivaci dodržovat vládní opatření snažící se zamezit šíření koronaviru,“ dodávají výzkumníci.