V době, kdy se jako jedno z největších témat řeší otázka sucha a nedostatku vody, hrozí, že by případná těžba štěrkopísku u Moravského Písku naHodonínsku mohla ohrozit zdroj vody pro 140 tisíc lidí. Jde o pátý největší zásobník pitné vody v ČR. Mezi místními panuje obava, že by mohl být zdroj kontaminován třeba během povodní, které zde nebývají výjimečné.

Už 12 let trvají snahy o zahájení těžby štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Celý proces provází podle kritiků celá řada pochybných kroků orgánů ochrany přírody, ochrany veřejného zdraví, vodoprávních úřadů i orgánů státní báňské správy. Na ně dlouhodobě upozorňují starostové dotčených 57 obcí nebo vodárny. Ministerstvo životního prostředí, které svým loňským posudkem těžbu přiblížilo, ve sněmovně interpeluje pirátský poslanec Radek Holomčík.

„Ministerstvu životního prostředí a dalším dotčeným orgánům dlouhodobě vytýkáme nedodržování principu předběžné opatrnosti, ignorování odborných posudků a stanovisek odborných organizací, neochotu k veřejné oponentuře EIA i rozpor postupu ministerstva ve vztahu k Národnímu akčnímu plánu pro adaptaci na klimatickou změnu,“ vyjmenoval problematické body celé kauzy Holomčík.

Ministerstvo ale tvrdí, že v době posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) ještě dokumenty, které Holomčík uvádí, neexistovaly. „Ve stanovisku EIA jsou zohledněny všechny podklady, které byly nashromážděny během procesu,“ píše ministerstvo ve své odpovědi na interpelace. Dále uvádí, že během posuzování ministerstvo postupovalo odborně, objektivně a nestraně. Na dotaz serveru Echo24 však ministerstvo nereagovalo.

„Ano, některé dokumenty neexistovaly, nicméně při přípravě EIA byla použita řada invalidních podkladů,“ uvedl Holomčík pro Echo24. Kritizoval také výsledky veřejné oponentury, která proběhla v týdnu v Senátu.  „Veřejná oponentura jen prokázala dle mého ty vratké nohy, na kterých v této kauze stojí argumentace MZP,“ dodal Holomčík. 

Na nedostatky upozorňuje i ombudsmanka

Do sporu o těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku se z vlastní iniciativy nedávno také  vložila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ombudsmanka měla v postupech úřadů, které těžbu povolují, nalézt nedostatky.

„Ombudsmanka se věcí začala zabývat z vlastní iniciativy na základě více upozornění zpochybňujících postup úřadů a poukazujících na to, že záměr těžby a úpravy šterkopísku v chráněném ložiskovém území představuje vážnou hrozbu pro podzemní zdroj vody,“ uvedla mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Šabatová se pozastavuje i nad tím, že těžební aktivity jsou umisťovány v katastru Uherského Ostrohu na území Zlínského kraje, přestože ložisko je v Moravském Písku v Jihomoravském kraji. Za závažný nedostatek v postupu úřadů podle listu považuje také to, že rezignovaly na zásadu předběžné opatrnosti. Potřebu těžby podle ní zdůvodňují vágně, bez pečlivého zvážení její rizikovosti v lokalitě a bez toho, aby hledaly možnost využití jiných ložisek.

Obce ani kraj s těžbou nesouhlasí, obce se chtějí bránit i soudně. Zdroj pitné vody nazvaný Bzenec-komplex se nachází na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Je to pátý největší zdroj v republice. Obavy o jeho možné nevratné poškození vyjádřili v minulosti i jihomoravští hygienici.

Aktuálně je situace taková, že Český báňský úřad stanovil v lednu dobývací prostor, proti němuž podal odvolání Jihomoravský kraj a 30 obcí. Nyní se čeká, jak odvolání dopadne. Ani stanovení dobývacího prostoru ještě není povolení k těžbě. Vyjadřuje způsob využití území. O povolení musí báňský úřad rozhodnout v samostatném řízení.