Před posledními americkými prezidentskými volbami se jejich eventuální výherce Donald Trump chlubil svými obřími politickými shromážděními. Dokázal vyprodat stadiony a evidentně se před tisíci fanoušků cítil nejlépe, dával průchod svému vnitřnímu showmanovi. Na účast na mítincích také poukazoval, neboť to byl jeden z mála ohledů, kde měl navrch. V průzkumech jasně vedla Hillary Clintonová. Když Trump překvapivě zvítězil, někteří politologové dumali nad tím, jestli účast na těchto akcích opravdu není reprezentativnější než průzkumy. Pokud tomu tak je, Trump je nyní ve velkých problémech.

O víkendu uspořádal velký sjezd ve městě Tulsa v Oklahomě. Měl to být velký návrat Trumpa k vystupování na veřejnosti po nucené pauze kvůli koronaviru. Jeho manažer kampaně Brad Parscale se chlubil tím, že obdržel více než milion žádostí o lístky. Kolem stadionu byl vytvořen velký prostor pro ty, co se nedostanou dovnitř.

Důvodů pro propad účasti je několik. Stále přítomný koronavirus mohl přesvědčit řadu lidí, že jít na politickou manifestaci není nejlepší nápad. Pak je to trochu bizarní vliv fanoušků korejského popu. Ti mezi sebou na Twitteru a TikToku začali masivně šířit výzvu, aby se zaregistrovali jako zájemci o lístek a pak na shromáždění nešli. Takto vyblokovali možná až statisíce lístků. Výsledek je ztrapnění Trumpa.

Ještě horší pro Trumpa jsou však momentální průzkumy. Jeho soupeř Joe Biden v nich vede v průměru o 9,5 procentního bodu. V posledním průzkumu televize Fox News, která je považována za nakloněnou prezidentovi, ale její průzkumy mají pověst velmi kvalitních, Biden vede dokonce o 12 bodů.

Samozřejmě Trumpovi příznivci se mohou uklidňovat tím, že Clintonová v průzkumech taky celou dobu vedla. Jenže nikdy ne o tolik, v průměru měla náskok něco přes 3 procentní body.

Současný prezident je tedy ve velkých problémech. Zvláště když k tomu připočítáme koronavirus a vlnu nepokojů. Téměř ve všech zemích podpora vlády během pandemie vyskočila nahoru. To samé platí pro guvernéry států USA. Jen Trumpův růst byl minimální a rychle zase klesl. Podobně tak nepokoje většinou prospívají republikánům, kteří jsou považováni za zastánce „práva a pořádku“. U Trumpa to tento vliv nemělo.

Jsou pro to celkem logické důvody. Trump úplně neoslnil svými schopnostmi krizového manažera. Během rabování sice hodně mluvil a tweetoval o nutnosti nasadit armádu, nakonec se k tomu však nerozhoupal. Svou rétorikou tak naštval levici, neakčností zase pravici. Rozhodně se nepokoušel působit sjednotitelsky, spíše přiléval olej do ohně.

Koronavirus také vymazal jedinou výhodu, kterou Trump měl, totiž dobře šlapající ekonomiku. Pokud tedy ještě někdy v únoru Trump vypadal neporazitelně, nyní je na odpis.

Ale i tak vyhlašovat výsledek letošních amerických voleb je ještě předčasné. Znovu se potvrdila pravdivost (možná apokryfních) slov bývalého britského premiéra Harolda Macmillana. Ten na otázku novináře, co může nejvíce poškodit jeho vládu, odpověděl: „Události, můj drahý chlapče, události.“ Právě události vykolejily dobře rozjetou Trumpovu kampaň. Do voleb zbývá ještě pět měsíců. Za tu dobu se může stát ještě spousta událostí, které naopak potopí Bidena, zvláště v tak šíleném roce, jako je ten letošní.

Tradičně se také rozdíly mezi kandidáty zmenšují po stranických konvencích, ty jsou letos koncem srpna. Biden navíc vděčí za svou popularitu tomu, že se příliš neukazuje na veřejnosti, takže nemohou vyniknout jeho chyby. Nicméně do voleb se bude muset ukázat alespoň ve třech plánovaných prezidentských debatách. Vyhráno tedy ještě nemá, je však nyní nepochybně favoritem.