Nový stavební zákon měl razantně urychlit povolování staveb, které je v České republice jedno z nejdelších a nejnáročnějších na světě. Místo toho ale stavební zákon vzbuzuje otazníky, zda se jeho podoba schválí do podzimních sněmovních voleb. Pro premiéra Andreje Babiše se přitom jednalo o jednu z největších priorit, které nazýval jedním úřadem a jedním razítkem. Počítá se totiž se vznikem megaúřadu, proti kterému se ozývají poslanci zejména z řadu starostů či zastupitelů.

O novém stavebním zákonu se také dříve hovořilo jako o zákoně roku, který zásadně urychlí výstavbu dálnic, developerských projektů nebo ulehčí lidem stavění domů. Změna měla nastat totiž v povolování staveb. V současné době je totiž průměrná délka přes 5 let, s novinkou z resortu ministerstva pro místní rozvoj by se mělo jednat o pouhý rok.

Problémem ale je, že nový stavební zákon provázejí zásadní obtíže. Původní zákon se totiž několikrát změnil a poslední projednání v Poslanecké sněmovně odsunulo další jednání o zákonu až na začátek dubna. Dřívější plán také počítal s tím, že zákon už bude dávno schválený s tím, že jeho účinnost bude až od roku 2023. Schvalování má ale rok zpoždění a stále se neví, zda se zákonodárci dokáží shodnout do podzimních sněmovních voleb.

Zákon totiž už nepočítá s předlohou z ministerstva pro místní rozvoj, ale základem se stává předloha poslance hnutí ANO Martina Kolovratníka z hospodářského výboru. Ta počítá s tím, že se převedou stavební úřady pod stát. To by podle kritiků ale mělo destruktivní vliv na smíšený model státní správy. Navíc by se povolování staveb ještě zkomplikovalo a natáhlo.

Hlasy se také ozývají proti novému stavebnímu úřadu, který má vzniknout v Ostravě. „My se bráníme vzniku nového stavebního megaúřadu, protože jsme prostě přesvědčeni o tom, že vznik samostatného úřadu sám o sobě problém nebude schopen vyřešit, naopak vytvoří problémy nové. Říkal tu pan kolega Kolovratník, že vlastně nemají v úmyslu vytvářet nic světoborného, nic významného. Tak aby mluvila čísla: na vydávání stavebních povolení se podílí přes 13 tisíc úředníků. Ta nová struktura by tedy zahrnovala nových 13 tisíc úředníků, 13 tisíc úřednických míst, která nutně musejí vzniknout jako nová a vzniknou v režimu zákona o státní službě,“ řekl k zákonu poslanec ODS Martin Kupka.

V praxi by to znamenalo, že do nového úřadu by dle něj přecházeli stávající úředníci ze stavební úřadů, což by vedlo k rozpadu kolektivů. „Zatímco v současné době na těch úřadech třeba krajských byla myslitelná zastupitelnost, tak to bude do budoucna komplikované, protože se prostě ty tradiční vazby rozpadnou. A může to znamenat ohrožení i odborné,“ dodal Kupka.

Ministerstvo pro místní rozvoj ale uvádí, že megaúřad není zbytečný. „Je třeba si uvědomit, na jaké startovní čáře stojíme: dnes máme přes 1 300 samostatných stavebních úřadů, a v těchto úřadech pracuje 13 500 lidí. Nechystáme tedy žádný masivní nábor. My potřebuje jen ty stávající úředníky zkoordinovat a přeskupit tak, aby mohli lépe a efektivněji pracovat. Aby si mohli navzájem vypomoci a nemrhali svým potenciálem,“ uvádí ministerstvo.

Resort Kláry Dostálové se také brání tomu, že nový úřad nebude stát přes 20 miliard korun. S částkou se kalkulovalo v analýze ministerstva vnitra, když se počítalo se stavbou nového úřadu. Podle ministerstva ale mají úředníci sedět na svých místech jako doteď. „Budeme usilovat o to, aby všichni úředníci seděli dál tam, kde jsou a pro občana se změnila snad jen ta cedule na dveřích. Žádné vícenáklady v řádu desítek miliard tedy rozhodně nepotřebujeme,“ dodalo ministerstvo.

Poslanci nyní mají čas do konce března, aby se vypořádali s dvěma desítkami pozměňovacích návrhů, které se k zákonu sešly. Kritika se na resort ministerstva pro místní rozvoj snáší i od odborných svazů. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by se měl zákon jednoznačně stihnout do letošních sněmovních voleb.

„Pokud Svaz měst a obcí vybízí k zastavení prací a obnovení až po volbách, znamená to, že by začaly všechny přípravné práce po volbách nanovo. Znamená to zmaření mnohaleté práce všech zúčastněných, kteří rekodifikací logicky podporují. Toto může trvat až do doby, kdy se budou blížit další volby a ČR bude řešit další akutní a aktuální věci,“ uvedl Hanák.