Policisté a státní zástupci pokračují v trestním stíhání demisionovaného premiéra České republiky Andreje Babiše kvůli podvodu velkého rozsahu za 50 milionů korun na jeho farmě Čapí hnízdo. Jak to ale vypadá se dvěma dalšími případy, kvůli nimiž bylo na Andreje Babiše podáno trestní oznámení? Z dostupných informací je zřejmé, že prokázání trestných činů by tady na základě veřejně dostupných dokumentů, jako jsou výroční zprávy, a pro vyšetřovatele snadno získatelných dokladů, jako jsou bankovní převody mezi Andrejem Babišem a jeho firmami, nemělo být příliš náročné. V této chvíli je ale zřejmé, že bez důvěry Poslanecké sněmovny už dlouhé měsíce úřadující ministerský předseda nebyl ani v jednom z těch dvou případů, na rozdíl od dotačního podvodu, zatím obviněn.

Policisté a žalobci musejí u poslance s imunitou, jímž Babiš je, žádat Poslaneckou sněmovnu o vydání k trestnímu stíhání za každý trestný čin zvlášť. Žádné nové žádosti ale do Poslanecké sněmovny zatím nedorazily. Vypadá to, že se policisté snaží oba další případy „vysedět“, zatímco Andrej Babiš postupně obsazuje policii svými lidmi.

První případ se týká daňových úniků velkého rozsahu na Čapím hnízdě. Druhý podezření z podvodu a daňového úniku při nákupu korunových dluhopisů Agrofertu, jejichž výnos v řádu desítek milionů korun ročně dnes pro Andreje Babiše podle jeho majetkového přiznání, které dává jako poslanec do sněmovny, představuje hlavní zdroj příjmů.

V prvním případě jde o neplacení daní z příjmů. Andrej Babiš má ve svěřenských fondech majetek v hodnotě kolem 86 miliard korun. Přesto neváhá vyhýbat se daním ve výši kolem 720 tisíc korun ročně. Takovým příběhem je Babišova soukromá vila na Farmě Čapí hnízdo. Tedy přesněji řečeno ani soukromá, ani Babišova. Andrej Babiš se svou rodinou ji jen užívá. Nic za to neplatí. A z toho užívání, které je z pohledu daní takzvaným nepeněžním příjmem, neplatí státu žádné daně. Nepeněžní příjmy jsou přitom podle zákona daněny příjmovou daní podobně jako peněžní příjmy. Když vám firma dá k bezplatnému užívání třeba byt, z nějž by se platilo tržní nájemné 30 tisíc korun měsíčně, musíte z těch 30 tisíc odvést příjmovou daň stejně, jako kdybyste je dostali v penězích.

Důkazy o tom, že vila v Čapím hnízdě slouží nikoli hotelovým hostům, ale výhradně rodině Andreje Babiše coby venkovské sídlo, se dají najít ve veřejně dostupných dokumentech. To, že vila bude sloužit k soukromým účelům majitelů Čapího hnízda, se uvádí již v žádosti o přidělení dotace ve výši 50 milionů korun, kvůli němuž je Andrej Babiš obviněn z dotačního podvodu. Majitelem hnízda je od roku 2014, kdy se objekt vrátil z výletu do firmy s anonymními akciemi na doručitele, za jejíž vlastníky nakonec Andrej Babiš prohlásil své dospělé děti a bratra své manželky Moniky, do společnosti Imoba. Tu přes holding Synbiol až do loňského února vlastnil Andrej Babiš. Dnes je Imoba stejně jako všechen další Babišův majetek ve svěřenských fondech, jež ovládají Babišovi právníci Alexej Bílek a Václav Knotek a Babišova manželka Monika.

Na Čapím hnízdě si lze najmout skoro všechno. Dvoulůžkový pokoj přijde v hlavní letní sezoně, tedy od dubna do října, na 5500 korun za noc. Rodinné apartmá stojí osm tisíc korun. V zimě jsou sazby trochu nižší. Dvoulůžkový pokoj vyjde na 4500 korun. Apartmá je za 6500. Hosté si v ceně pokojů rovnou platí všechny atrakce. Personál Čapího hnízda je velmi vstřícný. Na klíč jsou tam připraveni uspořádat jakoukoli akci a otevřít všechna místa farmy. S jedinou výjimkou: když se zeptáte na možnost nájmu vily stojící za hotelem a kongresovým centrem, dozvíte se, že ta „se nepronajímá“. Personál je diskrétní, takže detailnější vysvětlení nedá.

To je zřejmé z přečtení časopisu OK! Magazine z května 2015. Necelý rok předtím, než začala policie vyšetřovat podvod s evropskými dotacemi v Čapím hnízdě, tady Monika Babišová reportéry magazínu provází po jejich honosném a okázalém sídle, které jako interiérová designérka zařídila v „empírovém stylu“. Mluví o soukromém rodinném sídle.

Vila má podle dostupných informací kolem 300 metrů čtverečních a patří k ní i bazén a zdí oddělený soukromý pozemek. Když se vezmou jako tržní měřítko, podle něhož by měl cenu pronájmu a z něj vyplývajících daní oceňovat finanční úřad, a to, že Andrej Babiš užívá vilu dlouhodobě, což je levnější než u krátkých pronájmů, pohybovala by se cena pronájmu vily včetně všech služeb kolem 400 tisíc korun měsíčně. To znamená 4,8 milionu korun ročně. To je částka, kterou by měl buď Andrej Babiš své firmě Imoba za užívání vily v Čapím hnízdě platit, nebo by si o tu částku měl zvyšovat coby soukromá osoba jako o „nepeněžité plnění“ své příjmy a odvádět z nich daně. Z té částky by měl Andrej Babiš jako fyzická osoba zaplatit 15 procent daně z příjmů. Ze 4,8 milionu korun ročně je to 720 tisíc korun ročně.

Z veřejných dokumentů je ale zřejmé, že nic takového neplatí. Je to vidět hned ze dvou stran. V majetkových přiznáních Andreje Babiše, které za roky 2014, 2015 a 2016 odevzdal do Poslanecké sněmovny, žádný nepeněžitý příjem od firmy Imoba ani Synbiol uveden není. Imoba má ze zákona povinnost ve výročních zprávách uvádět všechny vztahy s „ovládající osobou“, kterou byl Andrej Babiš, a se všemi jeho firmami. Nikde ve výročních zprávách Imoby, kde musejí být uváděny všechny finanční vztahy s Andrejem Babišem, žádná zmínka o pronájmu vily jako nepeněžitém plnění není. Dokládá to i poslední veřejně dostupná výroční zpráva Imoby za rok 2016, která byla zveřejněna koncem loňského března. Stav, kdy se Andrej Babiš vyhýbá placení daní z příjmů za svou soukromou vilu, tak zjevně pokračuje už roky. Podle paragrafu 240 trestního zákoníku hrozí za trestný čin „zkrácení daně, poplatku a povinné platby“ při velkém rozsahu, což je částka nad pět milionů korun, trest odnětí svobody až deset let.

V některém z příštích čísel se vrátíme k daňovým únikům za reklamy Agrofertu na Čapím hnízdě a ke korunovým dluhopisům.