Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi hladce schválila Sněmovna, byť až po místy bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve.

Pro plán zvedlo ruku 140 ze 170 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 29, a to z SPD Tomia Okamury a KSČM. Občanským demokratům se před tím nepodařilo prosadit oddělené hlasování o jednotlivých misích nebo o jejich blocích. Prosazovali, aby byly schváleny jen mise v Pobaltí a v Afghánistánu. O ostatních chtěli hlasovat až potom, co vznikne kabinet s důvěrou.

Česko by mělo ještě letos vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace vyjdou podle odhadu ministerstvo obrany na 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Plán je podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (ANO) v souladu s bezpečnostní a obrannou strategií Česka, s jeho zahraničněbezpečnostními prioritami a se spojeneckými závazky. Mají přispět podle ní i k omezení terorismu a migrace. „Všechny mise jsou v souladu s mezinárodním právem a s právem České republiky,“ řekla Šlechtová. Ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO) uvedl, že Česko musí prokázat, že je důvěryhodným a spolehlivým spojencem.

Dlouhodobě záporný postoj KSČM k misím bez mandátu OSN ovlivnil debaty o případném vzniku menšinového kabinetu ANO a ČSSD s tolerancí komunistů. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ve středu oznámil, že z návrhu programového prohlášení vypadne posilování mise v Pobaltí. V něm se píše o „přispívání“ do předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí. Schválený plán předpokládá prodloužení této mise NATO v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a v Polsku do konce roku 2020. Nynější mandát pro až 290 vojáků by jinak skončil s lednem příštího roku.

Ještě letos by mělo odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do provincie Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.

Více vojáků, až 110 místo nynějších 65, má zamířit také do Iráku. Příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.

Mise schválila skutečná opozice, řekl Stanjura

Výsledek hlasování přivítali lídři ODS, TOP 09, lidovců a ČSSD. Někteří zároveň kritizovali premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který podle nich selhal, když víc než půl roku od voleb v zemi neexistuje vláda s důvěrou. Podle předsedy sněmovního klubu občanských demokratů Zbyňka Stanjury (ODS) hlasovala pro schválení misí „skutečná opozice“ kvůli závazkům vůči spojencům a bezpečnosti země. Hlasování také ukázalo, že hnutí ANO nepodpořili ti, o které se opíralo doposud, tedy komunisté a hnutí SPD, uvedl.

Předsedkyně branného výboru Jana Černochová (ODS) s odkazem na čtvrteční vyjádření prezidenta Miloše Zemana o druhém jmenování Andreje Babiše premiérem v příštím týdnu řekla, že poslanci ODS mají za to, že vláda s důvěrou nakonec vznikne. „Nechtěli jsme riskovat, že by došlo k obstrukci a vojáci nemohli vyjet,“ řekla.

Stanjura poukázal na to, že v hlasování vládní hnutí ANO nepodpořili poslanci KSČM a hnutí SPD. „I ta vláda (ANO, ČSSD s podporou KSČM) dala tomuto hlasování pouhých 84 hlasů,“ konstatoval. Dodal, že pověst země zachránili poslanci skutečné opozice.

„Schválení misí je pro věrohodnost České republiky před našimi partnery a spojenci naprosto zásadní. Nemůžeme se tvářit, že dění ve světě se nás netýká, ostatně děláme to i pro sebe. Tím, že pomáháme i ve vzdálené zemi, chráníme před nebezpečím sami sebe,“ uvedl k hlasování místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Spornou misi v Pobaltí označil za paradoxně naprosto bezproblémovou z hlediska mezinárodního práva. „Rozhodnutí o zřízení posílené předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltípřijaly členské země NATO již před dvěma lety na summitu ve Varšavě za naší podpory. Byla by strašná ostuda tuto misi neschválit a je dobře, že k tomu nedošlo,“ konstatoval.

Také předseda ČSSD Jan Hamáček je s výsledkem hlasování o misích spokojen. „Jsem rád, že v této otázce je jasno, že naši vojáci mají jistotu o tom, kam a za jakých podmínek budou vyjíždět. Splnilo se i to, co požadovala sociální demokracie, abychom neustupovali z našich spojeneckých závazků,“ řekl novinářům. Podle něj by mise do budoucna neměly znamenat ani problém z hlediska komunistické podpory pro případnou menšinovou vládu ANO a ČSSD, i když KSČM s vysláním vojáků nesouhlasila. „Vycházím z toho, že tímto hlasováním je rozhodnuto de facto pro celé volební období,“ řekl Hamáček.

I lidovci uvítali, že Sněmovna zahraniční mise schválila. „Je to zodpovědné vůči našim vojákům, je to zodpovědné vůči naší armádě. Je důležité, aby naše armáda měla čas se na zahraniční mise připravit,“ řekl šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Za jednu ze zásadních misí označil vyslání vojáků do Pobaltí, kde podle něj naplňují hlavní důvod existence NATO, a to sdílenou obranu a soudržnost aliančních partnerů. Podotkl také, že by sice bylo lepší, kdyby vyslání vojáků předkládala vláda s důvěrou, bezpečí vojáků má ale přednost před stranickým handrkováním.