Nejvtipnější událostí minulého týdne je zablokování Suezského průplavu obří kontejnerovou lodí Ever Given. Ta v úterý najela na mělčinu a následně se vzpříčila v kanálu a tím ho dokonale přehradila, takže žádné další plavidlo jím nemůže projet. Následoval proud vtipů. Nejdříve internet bavil fakt, že kapitán lodi si čekání, než bude vpuštěn do průplavu, krátil tím, že nakreslil v Rudém moři obří penis. Následně sociální sítě zaplavily fotky doplněné popisky s různou mírou vtipnosti, na kterých se zdá, že příď gigantické lodi se ze břehu snaží vykopat jeden malinkatý bagr. Netrvalo dlouho a zábavu začali kazit komentátoři, kteří poukazovali, že nehoda prý odhalila křehkost globální ekonomiky.

Přes Suezský průplav proudí zhruba deset procent světového námořního obchodu. Je to klíčová součást obchodní trasy z Asie do Evropy. Pro Británii to byla spojnice s jejím impériem. Proto se ho Němci a jejich spojenci pokoušeli v obou světových válkách dobýt. Je to jedna z nejstrategičtějších oblastí světa – a nyní naprosto nepoužitelná, kvůli drobné nehodě. Co se přesně stalo, není jasné. Prvotní verze hovořila o náhlém poryvu větru, který se měl opřít do kontejnerů vyskládaných na palubě a tím loď vychýlit z kurzu. V sobotu však egyptské úřady oznámily, že vítr nebyl hlavní příčinou nehody a že se jednalo o „technickou nebo lidskou chybu“.

Každopádně nehoda stojí světovou ekonomiku spoustu peněz. Lloyd’s List, publikace věnující se námořnímu obchodu již od 18. století, odhaduje, že hodnota zablokovaného zboží každou hodinou narůstá o 400 milionů dolarů. Ve frontě do průplavu čeká přes 300 lodí. Některé se raději vydaly alternativní trasou kolem Afriky. Ta je sice o 10 až 12 dnů delší, ale zase ji neblokuje loď o délce čtyř fotbalových hřišť. Zablokování Suezského průplavu se tak může projevit i v domácnostech a v růstu cen, pokud dojde ke zpoždění dodávek nejrůznějšího zboží.

Rozhodně zablokování Suezského průplavu poodhalilo světovou závislost na námořním obchodu. Obří kontejnerová loď Ever Given může vézt přes 20 tisíc kontejnerů, je nejlevnějším způsobem dopravy zboží napříč kontinenty. Odhaduje se, že vynález kontejneru zlevnil lodní dopravu až dvacetkrát, což se samozřejmě promítlo do cen, za které zboží kupují koncoví zákazníci. Také to podpořilo globalizaci, protože najednou přestěhovat továrny do ciziny bylo levnější než kdy předtím.

Pro suchozemce, jakými jsou dnes například Češi, také nehoda pomohla pochopit fixaci mocností na kontrolování nejrůznějších ostrůvků ve světových oceánech. Nejde jen o nějaké honění si ega, ale o ochranu strategických zájmů, které se v krizi můžou ukázat jako klíčové. Člověk docení, jakým titánským střetnutím byla bitva o Atlantik a střetnutí v Pacifiku. Kdyby královské a americké námořnictvo nedokázalo tyto oceány ovládnout, Spojené státy by nemohly zásobovat své spojence, což by nejspíše znemožnilo vítězství v Evropě.

Globální ekonomika uzavírku Suezského kanálu přežije. V minulosti byl uzavřen i déle než pár dnů. K nejdelší uzavírce došlo po šestidenní válce mezi Izraelem a Egyptem v roce 1967, kdy Izrael obsadil východní břeh. K otevření kanálu znovu došlo až v roce 1975. Přímo v průplavu tehdy uvízlo 15 lodí, mezi nimi československé plavidlo Lednice, připomínka toho, že ne všichni Češi vždy byli suchozemskými krysami.

I tak ale uzavření Suezu vyvolalo nabídky ostatních zemí. Rusko krizi využilo k prezentaci arktické cesty, Írán zase svého pozemního spojení s Evropou. Lodě by se prý mohly vykládat v jeho přístavech. Vzhledem k tomu, že obě tyto země nejsou Západu zrovna přátelsky nakloněné, znovu to ukazuje důležitost kontroly obchodních tras. Evidentně kontrola moří nemůže být lhostejná ani státům bez přímého přístupu ke světovým oceánům.