Růst inflace překvapil mnohé analytiky, kteří naopak očekávali, že se meziroční narůstání inflace zpomalí. Důvodem je především loňské sucho, které vystřelilo ceny zemědělských produktů do enormních výšin. Brambory meziročně prodražily o 88,4 procenta. Kvůli drahým obilovinám zdražilo dokonce o více než 7 % pivo. Analytici doufají, že se situace zlepší s příchodem české zeleniny na trh. Česká národní banka se k žádným zásadnějším krokům k řešení růstu inflace nechystá.

Český statistický úřad uvedl, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně zrychlily růst na 2,9 procenta z dubnových 2,8 procenta. Ceny potravin byly proti loňskému květnu vyšší o 2,8 procenta. Analytici očekávali zpomalení meziroční inflace na 2,6 procenta.

Růst spotřebitelských cen byl tažen vysokými cenami potravin a nápojů. Čeští zákazníci jistě zaznamenali nezvykle vysoké ceny brambor, které meziročně podražily o 88,4 procenta. Tento vývoj byl zapříčiněn špatnou úrodou a nutností dovážet dražší brambory ze zahraničí. K meziročnímu růstu cen došlo rovněž u piva, které zdražilo o 7,2 procenta. Na vyšších cenách zlatavého moku se podepsala špatná úroda chmele a obilovin. Výrobu piva rovněž prodražily rostoucí ceny energií.

„Bramborová krize se blíží ke svému konci. Do obchodů se postupně dostávají rané brambory, které utlumí skokový nárůst v cenách. Vysoké ceny zemědělských výrobků jsou ovlivněny špatnou úrodou. Ukazuje se, že české zemědělství není dostatečně připraveno na problémy způsobené suchem,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ministerstvo financí se nechystá žádným způsobem doporučovat ČNB další postup v řešení inflace. „Zajišťování cenové stability náleží dle Ústavy do kompetence ČNB, která je nezávislou institucí. Proto nemůžeme a nebudeme ČNB dávat v této věci žádná doporučení,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová pro Echo24. „Z květnového zrychlení meziroční inflace nelze vyvozovat dlouhodobější závěry. Podle naší dubnové makroekonomické predikce by meziroční inflace ve 2. pololetí letošního roku již měla viditelněji zpomalovat,“ dodala ministryně financí.

ČNB však žádné zásadní kroky nechystá. „Měnová politika je vpřed hledící a bankovní rada se při svém rozhodování o nastavení měnové politiky řídí výhledem, kde bude inflace ve vztahu k dvouprocentnímu inflačnímu cíli za 12 až 18 měsíců. Dnes zveřejněná data potvrzují vyznění aktuální prognózy ČNB. Podle ní se bude inflace ve zbytku letošního roku nacházet v horní polovině tolerančního pásma, ale v příštím roce se již sníží k dvouprocentnímu cíli,“ uvedla pro Echo24 Petra Vodstrčilová, mluvčí ČNB.

Podobně to vidí i další ekonomičtí analytici „Spotřebitelská inflace v květnu poskočila o 0,7pb na 2,9% r/r. Drží se tak na dosah horní hranice infl.cíle ČNB. Z skokem stojí ale jednorázové vlivy: bramborový efekt a opět dražší alkohol. Služby zdražují pomaleji. ČNB kvůli tomu zvedat sazby nemusí. Inflace bude zpomalovat,“ uvedla na Twitteru Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Inflace dnes překvapivě zrychlila na 2,9% zejména vlivem cen potravin a alkoholu. Naopak jádrová inflace a ceny služeb dále zpomalují. ČNB tak bude pokračovat ve své vyčkávací taktice, sazby se letos nezmění. Více na: https://t.co/oRqseS49KL @E15news

— Luboš Růžička (@lubos_ruzicka) 11. června 2019

„Pro ČNB je současná dynamika inflace relativně příznivá, protože nepřekročila 3% toleranční pásmo a zároveň by se měla postupně dostávat zpět k 2% cíli. Trh však díky globálnímu zpomalení začíná sázet na to, že centrální banka začne letos sazby snižovat, což je dost předčasné,“ uvedl na Twitteru hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Pro ČNB je současná dynamika inflace relativně příznivá, protože nepřekročila 3% toleranční pásmo a zároveň by se měla postupně dostávat zpět k 2% cíli. Trh však díky globálnímu zpomalení začíná sázet na to, že centrální banka začne letos sazby snižovat, což je dost předčasné

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) 11. června 2019