Celý vyspělý svět zažívá vlnu velkého zdražování. U nás ale ceny rostou téměř nejrychleji z celé Evropy. V březnu o 12,7 procenta. Násobně víc než ve Francii s 4,5 procenty nebo Německu s 6 procenty. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišel debatovat Martin Štefunko, investor, který pomohl vydělat miliardy korun skupinám PPF a Penta. Pozvání přijal i člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub, který původně v této instituci pracoval v ekonomickém výzkumu. Diskuse se zúčastnil také prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, ekonom pohybující se celý život se mezi politikou, akademickou sférou a globálními financemi. Dnes se o něm hovoří jako o největším favoritovi na post příštího guvernéra České národní banky. Koncem června v něm skončí současný guvernér Jiří Rusnok.

Přes rozdílné názory na řadu věcí se shodli na tom, že do pasti zdražování nás stáhla nerovnováha mezi tím, co utrácíme a co vytváříme. Vláda Andreje Babiše podle ekonomů nalila do ekonomiky tolik peněz, že roztočily inflaci. „Našli bychom určitě řadu věcí, kde jsme zažily výraznější dopady než jiné země. Více průmyslová země, tím pádem více závislá na dovozu surovin,“ říká Vladimír Dlouhý.

„Vzpomeňme si ale, že někdy loni na jaře začaly jít měnová a rozpočtová politika proti sobě. Stát pořád utrácel, ale centrální banka už zvyšovala sazby. O mě je všeobecně známo, že jsem poradce pana prezidenta. Jsem tam víc jako prezident Hospodářské komory než jako osobně Vladimír Dlouhý. Vzpomínám, že jsme seděli u pana prezidenta někdy na podzim a diskutovali jsme s Andrejem Babišem rozpočet. S kolegou, guvernérem Jiřím Rusnokem jsme tu rozpočtovou politiku vlády velmi kritizovali. Andrej Babiš tam před prezidentem říká: a jak budete kritizovat, až se dozvíte, že já ještě přidám důchodcům, tak se z toho úplně zblázníte,“ popisuje Vladimír Dlouhý, jak vypadala jednání mezi Milošem Zemanem, jeho poradci a Andrejem Babišem.

„Prezident důstojně mlčel. To byl hrozně důležitý důvod, který vysvětluje, proč máme inflaci jednu z nejvyšších v Evropě,“ říká Dlouhý. Právě Andrej Babiš a současný guvernér Jiří Rusnok jsou v posledních měsících v ostrém střetu. Babiš kritizuje zvyšování úrokových sazeb. Rusnok kritizuje stejně jako Dlouhý příliš vysoké výdaje Babišových vlád za covidu.

Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub přiznává, že kdyby věděli, jak moc bude vláda utrácet, začaly by úrokové sazby zvedat mnohem dřív. „Paradoxně bychom to měli dělat v té době netvrdších lockdownů. To jako mentální cvičení teď vypadá snadně. Ale představte si podzim roku 2020. Nástup druhé vlny covidu. Nějaká naděje, že se možná rychle vyvinou nějaké vakcíny. Zároveň ale velká skepse, že nebudou rychle dostupné a obavy, jak se logisticky zvládne proočkování společnosti. A že se někdy v květnu 2021 budeme moci otevřít. Kdybychom si tehdy byli jisti, že všechno takhle proběhne, tak by to byl ten správný moment, kdy začít zvyšovat sazby. Nedokážu si představit, jak bychom to tehdy byli schopni obhájit a lidem vysvětlit. S tím vysvětlením máme problém, i když už sazby zvedáme a inflace je hodně vidět. I teď se najdou kritické hlasy, že je to škodlivé a ničemu to nepomáhá. V alternativní historii je to ten moment. Nestartovali bychom po konci lockdownů se sazbami na nule, ale někde kolem 1 až 1,5 procenta. Šli bychom po malých krůčcích. Možná bychom byli se sazbami na těch 5 procentech, kde jsme teď. Ale inflace by možná byla o něco nižší. Bohužel o měnové politice se nerozhoduje z výhodou znalosti, jak to dopadlo.“

Martin Štefunko upozorňuje, že když se najednou do ekonomiky naleje více peněz, což udělala Babišova vláda, nemůže to skončit jinak než inflací. „Pokud by od začátku pandemie covidu bylo v ekonomice o dvacet procent méně peněz, tak by určitě byl inflační náraz výrazně menší, než je teď. Bývalí ekonomičtí poradci prezidenta Billa Clintona Bill Bradley a Larry Summers už před delší dobou upozorňovali, že to větší množství peněz a poptávky se projeví vyšší inflací. To mluvili samozřejmě o Americe. Ukazovali, jak ty křivky poptávky vypadají úplně jinak, než v časech, kdy jsme tady měli inflaci jedno dvě procenta. Ukazovali, že je to přebytek peněz v ekonomice, který se tam najednou kvůli covidovým pomocem vlád dostal. Zvýšené výdaje ve státních rozpočtech se velmi rychle přelily do výrazně zvýšené poptávky. Dalo se to očekávat,“ říká Štefunko.

Jak teď inflační spirálu zastavit? Co by měla dělat vláda Petra Fialy a co centrální banka si přečtěte v záznamu Salonu v Týdeníku Echo.