Zdá se to jako příběh z jiného století, ale ještě před rokem to byla hlavní politická kauza planety. Řeč je o podezření, že Trumpova kampaň spolupracovala s Rusy a podařilo se jí tím „ukrást“ americké volby. To, že vyšetřování Roberta Muellera, který byl tímto úkolem pověřen, stálo na vratkých nohách, se tak nějak tuší už dlouhou dobu. Nakonec Mueller nenašel důkazy o propojení Trumpa a Putina.

Vzhledem k tomu, že víceméně vše přehlušuje koronavirus, zapadlo zveřejnění dokumentů dokazujících, že vyšetřování nestálo na vratkých nohách, ale na vůbec žádných. Celý cirkus byl zahájen z politických důvodů, s cílem znemožnit Trumpa.

Dokumenty byly zveřejněny společně s ukončením stíhání generála Michaela Flynna, jenž sloužil v Trumpově týmu připravujícím předání moci a následně tři týdny jako prezidentův poradce pro národní bezpečnost. Ten se přiznal k maření vyšetřování, když lhal FBI. Jenže celé je to dost pochybné. Flynn byl vyšetřován kvůli svému telefonátu s ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kisljakem. Ten FBI odposlouchávala, protože ruského velvyslance pro jistotu monitoruje neustále.

Později byl tento telefonát prezentován jako jeden z hlavních důkazů pro podezření ze spolupráce Trumpa s Ruskem. Promílalo se, že Flynn s Kisljakem hovořili o protiruských sankcích zavedených Barackem Obamou. Jenže sankce byly zmíněny jen okrajově a Flynn nikdy nenavrhl jejich zrušení. Hlavním účelem rozhovoru bylo odradit Rusy od zvyšování napětí. Nic nenasvědčovalo jakékoliv spolupráci mezi Ruskem a přicházející Trumpovou administrativou. FBI to věděla, proto následné vyšetřování nebylo vedeno na základě ochrany národní bezpečnosti, jak to bylo na veřejnosti prezentováno, ale na základě Loganova zákona. Loganův zákon je prastará a pochybná legislativa z roku 1799 zakazující neoprávněná vyjednávání s ostatními státy. V podstatě se nevyužívá, na jeho základě nikdo nikdy nebyl odsouzen, obžalováni byli dva lidé, jeden v roce 1802, druhý 1852.

Flynn sice o telefonátu FBI lhal, ale je otázkou, jestli se dopustil maření vyšetřování, vzhledem k tomu, že FBI velmi dobře věděla, co s Kisljakem řešil. Celé to byla past, jak Flynnovi něco přišít za každou cenu. Navíc FBI měla Flynnovi vyhrožovat, že pokud se nepřizná, zahájí stíhání jeho syna. Je tu tak důvodné podezření, že FBI velmi dobře věděla, že Flynn se ničeho nedopustil, a rozhodla se ho sestřelit z politických důvodů.

Když vyšlo najevo Flynnovo lhaní FBI, tak ho Trump v únoru 2017 propustil. Zároveň si předvolal ředitele FBI Jamese Comeyho a podle Comeyho verze ho požádal, aby ukončil Flynnovo vyšetřování. Když Comey odmítl, tak ho Trump také propustil. To spustilo lavinu, demokraté a média začala křičet, že Comeyho vyhazov je obstruování spravedlnosti a je potřeba ustanovit zvláštního vyšetřovatele, což se také stalo, na scénu vstoupil Robert Mueller. Stíhání Flynna tak bylo na samém počátku celé dlouhé ságy ohledně údajné spolupráce s Ruskem.

Generální prokurátor Bill Barr společně s ukončením stíhání Flynna zveřejnil dokumenty, které dále ukazují, jak moc stálo celé Muellerovo vyšetřování na vodě. Například v instrukcích, které vydal tehdejší zástupce generálního prokurátora Rod Rosenstein Muellerovi, stojí, že prověřování takzvané Steeleovy složky ukázalo, že se jedná o snůšku nesmyslů. Přitom Steeleova složka byla hlavní důkaz pro zahájení vyšetřování FBI Trumpovy kampaně.

Zveřejněny byly také výslechy kongresové komise, která má na starost dozor nad zpravodajskými službami. Ty se odehrávaly za zavřenými dveřmi. V nich Evelyn Farkasová, jež sloužila za Obamy na ministerstvu obrany a měla na starost i Rusko, přiznává, že důkazy o spolupráci mezi Trumpem a Putinem neexistují. Na otázku člena komise Treye Gowdyho, proč na veřejnosti tvrdila něco jiného, Farkasová odpověděla, že měla silné podezření. Gowdy se následně zeptal, o co se toto podezření opíralo. Farkasová odpověděla, že o mediální zprávy. Média se však opírala o úniky z vyšetřování FBI.

Celý humbuk okolo údajné spolupráce Trumpova týmu s Ruskem tedy vznikl tak, že FBI začala s prověřováním, ale rychle se ukázalo, že důkazy pro spolupráci neexistují. Nicméně pokračovala z politických důvodů. Z dokumentů také vyplývá, že FBI ignorovala ministerstvo spravedlnosti, kterému je formálně podřízena, a konzultovala vše přímo s Bílým domem, kde tehdy ještě seděl Barack Obama. Následně úniky do médií vyvolaly mánii hledání ruských agentů. Tato mánie pak byla využita k pokračování ve vyšetřování. V síti uvízl Flynn, což vyvolal politickou krizi a následně jmenování Muellera.

Teorie o „deep state“, který se aktivně snaží zničit Trumpa, byla pokládána za konspirační. Nyní se ukazuje, že měla zatraceně blízko ke skutečnosti. Nemuselo se rovnou jednat o spiknutí. V administrativě a zpravodajských službách byl dostatek lidí nenávidějících Trumpa, aby žádné koordinované spiknutí nebylo potřeba. Podařilo se jim tak vyvolat paranoidní atmosféru a nenávratně poškodit důvěru Američanů v jejich instituce. Vše proto, že se jim nelíbilo, jak dopadly volby.