V Turecku se jedná o změně statusu jedné z nejslavnějších staveb světa, istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a byl původně postaven jako křesťanská svatyně. Hagia Sofia sloužila také jako mešita po dobu 481 let, od roku 1935 ale slouží jako muzeum. Prezident Recep Tayyip Erdogan změnu statusu navrhl vloni. Nyní se bude osudem ikonického chrámu z 6. století zabývat soud, dnes zatím nerozhodl.

Erdoganův návrh vyvolal pozornost i v cizině. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se ve středu vyslovil pro zachování statusu muzea. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hami Aksoy k tomu ve čtvrtek řekl, že je Ankara tímto vyjádřením šokována. „Hagia Sofia je na našem území a je majetkem Turecka jako všechny naše kulturní památky a jakákoli záležitost, která se Hagia Sofii týká, je naší vnitřní věcí,“ uvedl mluvčí.

Proti změně se vyslovil také americký velvyslanec pro náboženské svobody Sam Brownback z ministerstva zahraničí Spojených států. Podle něj má Hagia Sofia duchovní a kulturní význam pro lidi po celém světě. Brownback vyzval tureckou vládu, aby zachovala současný status chrámu, který nyní slouží jako muzeum. Podle Brownbacka je důležité, aby byla stavba přístupná všem, uvedl server Middle East Monitor.

Turecký náměstek ministra zahraničí Yavuz Selim Kiran podle serveru Brownbacka ubezpečil, že Turecko bude i nadále chránit kulturní a náboženské dědictví země. Dále pak zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí týkající se Hagie Sofie je pouze interním tureckým rozhodnutím. Kiran také zdůraznil, že Turecko se v současnosti stará o celkem 18 staveb ze seznamu UNESCO.

Jak napsala agentura Reuters, soud přezkoumává, zda byla přeměna, která pak vedla v roce 1935 ke zřízení muzea, legální.

AP uvedla, že právník žadatelů o změnu argumentuje tím, že Hagia Sofia byla osobním majetkem dobyvatele Konstantinopole osmanského sultána Mehmeda II. a že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 o přeměně na muzeum má být anulováno. Prokurátor naopak tvrdí, že rozhodnutí z roku 1934 je legální. Doporučil, aby soud žádost o změnu zamítl. Podle něj má o tom, zda se stavbě vrátí její status islámské památky, rozhodnout vláda.

Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj k záměru Turecka řekl, že změna chrámu na mešitu bude zklamáním pro křesťany a postaví proti sobě Západ a Východ.

O obnovení statusu mešity usilují turečtí muslimové už několik let a Erdogan coby věřící se za jejich požadavek před loňskými místními volbami postavil. Podle těchto kruhů Hagia Sofia bude jako mešita lepším symbolem Turecka jako země, kde většina lidí vyznává islám. Podle průzkumů takovou změnu podporuje většina Turků.