Česko trápí kritický nedostatek pracovníků. Rekordní počet neobsazených pracovních míst je velkou překážkou nejen pro zaměstnavatele. Přehřátý pracovní trh a tlak na růst mezd žene totiž ještě výše rostoucí inflaci. Chybějící pracovní síly navíc brání oživení ekonomiky po pandemii. Ekonomové pak upozorňují na to, že česká nezaměstnanost je sice nejnižší v Evropské unii, odráží to ovšem to, že vláda se masivně zadlužila například programem Antivirus, kterým zabraňovala propouštění.

Nedostatek pracovníků je na rekordních hodnotách, volných míst je aktuálně přes 363 tisíc. To znatelně překonává předpandemické maximum, trh práce se tedy zahřívá vysoce nad očekávání. Mimo očekávání je i současná míra nezaměstnanosti, která činí 3,6 procenta.Už před pandemií přitom byla přitom situace s pracovníky z hlediska zaměstnavatelů zoufalá.

„Nyní je například ve stavebnictví stav ještě zhoršený pandemickým propadem v počtu zahraniční pracovní síly, včetně té pracující načerno. Nedostatek vhodné pracovní síly tak přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být ideálně mohlo. S nedostatkem vhodné pracovní síly se potýká i průmysl, který čelí i dalším závažným obtížím, jako jsou výpadky v dodávce komponent nebo růst cen vstupů,“ upozornil pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Také hlavní ekonom Deloitte David Marek mluví o o brzdění růstu ekonomiky. „Je evidentní, že nezaměstnanost není hlavní problém, který by trápil českou ekonomiku. Naopak nedostatek pracovních sil neumožňuje naplno využít oživení globální ekonomiky po pandemii. Vedle problémů v dodavatelských řetězcích a chybějících materiálů a dílů, je staronový problém trhu práce hlavní brzdou rychlejšího růstu,“ uvedl Marek s tím, že během podzimních měsíců by měl podle něj pokles nezaměstnanosti pokračovat a zastaví ho až obvyklé zimní sezónní faktory.

V tuzemsku navíc schází i velká část zahraničních pracovníků, kteří se po pandemii ještě nevrátili. „Celkem by tak podle nás měla letošní průměrná nezaměstnanost dosáhnout 3,9 procenta, což se v historických statistikách bude jevit jako relativně příznivý rok,“ tvrdí analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Nízká míra nezaměstnanosti a  rekordní počet volných pracovních míst také přispívají k tomu, že sílí inflační tlaky. Česká národní banka počítá s tím, že ke konci letošního roku se spotřebitelská inflace přiblíží čtyřprocentní úrovni. Jedním ze zdrojů citelné inflace je právě to, že během pandemie se příliš nezhoršila situace na trhu práce, takže tolik nepolevily ani tlaky na růst mezd.

„Právě růst pracovních výdělků zásadním způsobem pohání jádrovou inflaci, očištěnou o kolísavé složky energií nebo potravin. I z důvodu situace na trhu práce je tak třeba počítat, že Česká národní banka letos ještě zvýší svoji základní úrokovou sazbu, a to nejspíše třikrát,“ domnívá se Kovanda.

Ten také připomíná, že k nízké nezaměstnanosti po pandemii přispěla vláda svými kroky, které však vedly k dalšímu velkému zadlužení. „Nízká míra nezaměstnanosti, nejnižší v EU, odráží i to, že během pandemie vláda masivně a za cenu enormního nárůstu veřejného dluhu zachraňovala zaměstnanost, například prostřednictvím programu Antivirus,“ řekl Kovanda.

Antivirus vznikl jako nástroj, který má pomoci firmám ponechat si své zaměstnance a v době krize je nepropouštět. Zaměstnavatelé tak dostávali od státu zpětně část jejich mzdy za období, kdy pracovník nic nedělal a musel být doma.

Program se rozjel na začátku loňského dubna, kdy stát vypnul ekonomiku kvůli lockdownu. Nejprve se s Antivirem počítalo jako s dočasným programem, než se přijme účinný kurzarbeit. To se dlouhou dobu nedělo a k útlumu Antiviru došlo až tento rok během května. Tedy v době, kdy se ekonomika začínala rozbíhat a firmy tak nemusely nikoho propouštět.

Nezaměstnanost v Česku podle údajů Úřadu práce v srpnu klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, před rokem v srpnu byla o dvě desetiny procentního bodu vyšší.

Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889, meziročně bylo nezaměstnaných zhruba o 11 200 méně. Ke konci srpna zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce 363 114 volných pracovních míst. Bylo to téměř o 5000 víc než v červenci, proti loňskému srpnu volných míst přibylo skoro o 22 300. Na jedno volné místo tak připadá méně než jeden uchazeč.