Náhlá změna ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) ohrozila schválení stavebního zákona v letošním roce. Šéfka resortu totiž po schůzce s premiérem Andrejem Babišem a předsedou Svazu města a obcí Františkem Luklem ustoupila a kývla na zachování stavebních úřadů na úrovni obcí. S tím ale nesouhlasí jak Hospodářská komora, která na zákonu spolupracovala, tak vedoucí autorského týmu a právník František Korbel.

Rekodifikace stavebního zákona je prioritou předsedy vlády Andreje Babiše, který chce potřebné změny stihnout do konce volebního období a uvést je jako svůj úspěch. Odpovědnost za bezproblémovou přípravu zákona padla na ministryni Kláru Dostálovou, která se rozhodla v připomínkovém řízení měnit dosavadní znění. To však rozčílilo jak Hospodářskou komoru, tak její autory. Komora dokonce dává od zákona ruce pryč, protože jí vadí vytvoření dvou soustav obecních a státních úřadů s komplikovanými vztahy.

Kritikou nešetří ani vedoucí autorského týmu František Korbel za advokátní kanceláře Havel & Partners ve spolupráci s KVB a Frank Bold. „Samozřejmě že s tím nesouhlasím. Zadáním vlády bylo jasné, tedy výrazně zjednodušit připravování staveb. Změněný postoj ale tento postup nerespektuje, protože vytváří dvě soustavy stavebních úřadů pod státem a pod obcemi. Navíc je v rozporu se samotným věcným záměrem, který odsouhlasila vláda. Změny jsou jak věcně, tak legislativně špatné,“ řekl pro Echo24 František Korbel.

Podle něj není hlavní tezí zákona, aby se vyhovělo úplně všem. „Pak by v zásadě zůstal zachován stav, kdy většina úřadů je motivována tím, aby jim zůstaly stávající kompetence,“ řekl Korbel. „Při konstrukci jiné soustavy stavebních úřadů bude třeba velmi výrazně překopat celý návrh a nebude v něm dobře fungovat celá řada procesních změn. Nepůjde totiž o jednu soustavu, která by byla viditelná, ale půjde o různé úřady v různých soustavách. To vše bude mít negativní důsledky na výsledek. Navíc vzhledem k tomu, v jakém funkčním období se nachází vláda, tak si nejsem jist, zda lze vůbec tak výrazné změny do návrhu promítnout a stihnout jejich schválení,“ řekl dále František Korbel.

Ministerstvo sice namítá, že i s připomínkami se do sněmovny zákon dostane v červenci. Poslanci ale mají do září prázdniny, ve kterých se o zákonech nejedná. S dalším postupem se podle ministerstva Kláry Dostálové počítá s tím, že by se na podzim dostal do Senátu a do konce roku se podařilo schválení. To již nyní není reálné. S účinností zákona se navíc počítá až od roku 2023.

Předseda České komory architektů Jan Kasl ale nevidí ve změnách pouze negativní dopady. Podle něj bylo očekávané, že se ministryně Dostálová pokusí vyjednat kompromis se starosty obcí, aby měl zákon snadnější cestu Poslaneckou sněmovnou. „Je to komplikace, která přinese spoustu nefunkčností než dojde k zavedení. Jedná se o nesystémovou změnu, byla to však příliš velká revoluce a příliš málo to ministerstvo komunikovalo s veřejností, obcemi a s úřady. Na druhou stranu si myslím, že starostové za pár let pochopí, že mají v rukou jiný nástroj jak ovlivňovat územní rozvoj,“ řekl pro Echo24 Jan Kasl.

Bývalý primátor hlavního města Prahy a architekt nepochybuje, že by se nový zákon nepostaral o snížení doby k vyřízení stavebních potřebností. „Prvoinstanční rozhodnutí bude na obcích, zmizí tedy nejmenší stavební úřady, které mají pouhou jednu osobu. Kdykoliv se pak odvolám, tak to bude posuzovat krajský úřad, který bude rozhodovat v systému státní stavební správy. To je jistá šance, kdy starosta nechce povolit stavbu protože jsem se rozkmotřili nebo se mu to nelíbí. Pokud to však bude v souladu s územním plánem a nebude to v rozporu se zákonem, tak mi to stavební úřad bude muset povolit,“ řekl Kasl. „Určitě by se zkrátila doba povolování staveb. V zákonu je velké množství nástrojů, které by měly pomoct,“ dodal.

Kritizovaný zákon

Připomínky se ozývají jak od měst, obcí, památkářů nebo ochránců životního prostředí. Proti jsou i hasiči, kteří se obávají zásadního utlumení významu požárního dozoru, což by znamenalo ohrožení bezpečnosti. Podle hasičů hrozí, že by se podle nového zákona nevyjadřovali k požární bezpečnosti plánovaných projektů odborníci, ale lidé s minimem praktických zkušeností.

Podle Českého národního komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) návrh zákona rezignoval na ochranu veřejných zájmů v ochraně kulturního a přírodního bohatství a dává přednost jednostranným zájmům stavební lobby. Památkáři jsou přesvědčeni, že je zákon natolik špatný, že ho nelze dílčími úpravami změnit.

Proti zákonu se staví i pět největších českých měst, podle nichž norma v současné podobě omezuje jejich práva. Vadí jim zejména omezení vlivu samospráv na územní plánování.