Země Evropské unie by si mezi sebe měly solidárně dělit lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí, tento systém by však měl být zcela dobrovolný. Před pondělním jednáním ministrů vnitra členských zemí se na tom shodlo několik zástupců vlád a místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.

Ministři v pondělí podpořili desetibodový akční plán komise, který má zajistit lepší koordinaci péče o uprchlíky. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je klíčové, aby co nejdříve začal na evropské úrovni fungovat systém registrací a výměny informací o uprchlících a bylo jasné, které státy pro ně mají volné kapacity.

Do Evropské unie více než měsíc po zahájení ruského útoku prchlo přes 3,8 milionu Ukrajinců, z nichž více než dva miliony našly útočiště v Polsku. Mezi další velmi vytížené země patří vedle jiných zemí regionu také Česko, které registrovalo přes 230 tisíc uprchlíků. Podle nejnovějších informací se však jejich počet blíží 300 tisícům.

#JHA | EU home affairs ministers talked about material and financial support for member states welcoming refugees from Ukraine. They also discussed:

➡️coordination of travel in the EU
➡️reception of refugees in Moldova
➡️security issues

Read more: https://t.co/hVKeOJVf8g pic.twitter.com/KviNxcITPU

— EU Council (@EUCouncil) March 28, 2022

„Musíme začít aktivněji rozdělovat uprchlíky v rámci EU a dát najevo solidaritu tím, že se jich budeme ujímat,“ řekla před pondělním jednáním německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Stejně jako několik dalších kolegů odmítla, že by si státy mezi sebe běžence rozdělovaly podle povinně stanovených kvót. Povinný systém, který odmítalo Polsko, Česko a Maďarsko, EU zavedla při migrační krizi z roku 2015, kdy byly zvláště jihoevropské země vystaveny náporu uprchlíků z války v Sýrii.

Nyní to však podle většiny států není na pořadu dne. Ministři schválili solidární plán, který je podle komise postaven na deseti bodech. „Chceme mít jasná pravidla registrace, přepravy, ochrany dětí a nejzranitelnějších lidí a také se shodnout na procedurách financování,“ prohlásil Schinas.

Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové sice v současnosti klesl denní počet přicházejících uprchlíků z 200.000 na necelých 50.000, situace se však může kdykoli zhoršit a EU na to musí být připravena.

Součástí plánu schváleného ministry je podle ní také vytvoření indexu porovnávajícího volné kapacity jednotlivých zemí. Strategie počítá také s větší spoluprací bezpečnostních orgánů a zapojením Europolu, aby situaci uprchlíků nemohly zneužívat gangy obchodující s lidmi. EU by také chtěla pomoci přetíženému Moldavsku, mimo jiné vysláním pracovníků své pohraniční agentury Frontex.

Komise minulý týden navrhla, že nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, budou moci využít až desítku miliard eur z fondu REACT EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19. „Nikdo v rámci EU momentálně nepochybuje, že nějaká míra finanční solidarity bude nutná pro ty nejpostiženější země,“ řekl ministr Rakušan novinářům. Česká vláda podle něj v současnosti dává dohromady seznam peněz vynaložených v souvislosti s uprchlickou vlnou a jednání o evropské finanční pomoci bude záležitostí příštích týdnů.

Česko podle Rakušana také navrhlo, aby se pro koordinaci přijímání a přepravy uprchlíků využila existující tranzitní centra v zemích, kde překročí hranice EU. V nich by lidé přicházející z Ukrajiny dostávali informace, kde jsou pro ně nejlepší vyhlídky získat ubytování, případně by se odtud posílenými dopravními spoji dostali do zemí, kde mají příbuzné.