Prezident Miloš Zeman v nedělním předvolebním rozhovoru řekl, že Andrej Babiš si nejvíc ze všech možností, které se mu v konstelaci ve sněmovně nabízí, přeje vládu s ODS. Zatímco on, prezident, preferuje Babišovu menšinovou vládu s podporou sociálních demokratů a komunistů nebo Tomia Okamury. Přestože různí arbitři pravdy tvrdí, že Zemanově řeči na Nově dominovala „nepravda“ a manipulace nad pravdou, v tomto se dá prezidentovi věřit. Andrej Babiš už sám ostatně několikrát opakoval, že ODS je jeho favoritem.

Na rozdíl od spolku s komunisty nebo Okamurou je to totiž vláda, v níž nic neriskuje. Strana seriózního profesora Fialy mu naopak pomůže přinejmenším ze zahraničního pohledu očistit jeho špatnou image oligarchy, trestně stíhaného kvůli dotačnímu podvodu velkého rozsahu a poškození zájmů Evropské unie. Kohabitace s Okamurou i komunisty naopak Babišovu už tak špatnou image ještě zhorší. Už si lze představit ty v Bruselu poměrně vlivné články serverů jako Politico (to se na Babiše docela specializuje) nebo Guardian s titulky: Obviněný populista vládne s xenofoby (nebo komunisty).

Pro Babiše je teď samozřejmě nejvyšší prioritou zajištění osobní svobody své a svých bližních, pak moc a peníze. Zahraniční pohled je pro něj ale důležitý. Hanlivé články v evropských nebo amerických médiích mu vadí podstatně víc než ty domácí. K jeho obrazu šikuly, který všechno zařídí, totiž patří i fazeta weltmana, který všechno domluví a postará se o naše zájmy ve světě.

Zase máme po letech ve Strakově akademii premiéra, který miluje fotky s politickými celebritami a vystavuje je, kde se dá. Jiří Paroubek měl smůlu, že v éře jeho premiérování byly Facebook a Twitter teprve v rozpuku. Deník svých setkání musel vydat v objemné publikaci Minuty s Jiřím Paroubkem.

„Kniha s minimem textu stojí především na fotografiích bývalého dvorního fotografa vlády Miloše Schmiedbergera. Na 872 stranách křídového papíru je na 2600 fotografií. Objemná publikace váží přes čtyři kila,“ popisuje ji server Databázeknih.cz. Z titulní strany se směje Jiří Paroubek s Tonym Blairem.

Andrej Babiš už je produkt éry sociálních sítí. Nepotřebuje kila papíru, stačí selfíčka. Teď je třeba jede lovit na Světové ekonomické fórum do Davosu. Není pozván, aby tam pronesl nějakou zásadní řeč nebo zasedl v panelu. Jede honit fotky a kontakty a pohybovat se poblíž Trumpa, Macrona a Merkelové, kteří se do švýcarských Alp chystají. Kohabitace s Okamurou a komunisty snižuje šance na davoská a jiná selfíčka. Z Babiše by byla černá ovce, s níž se nikdo fotit nechce.

Proto tolik touží po legitimizaci ve společné vládě s ODS. Ta zatím tvrdila, že s obviněným do vlády nikdy. Na kongresu ale schválila jen dost gumové prohlášení, že nikdy nepodpoří menšinovou vládu Andreje Babiše. Toto prohlášení už má dnes, pár dní po schválení, prošlou záruční lhůtu. Babišova menšinová vláda je passé.

Babiš navíc přišel s možností, že on sám by nemusel být premiér, aby odboural blok odporu k vládě s trestně stíhanou osobou. Poslal by místo sebe nějakého přijatelného místodržícího. Spolupráci za takových podmínek ODS dosud nikdy nevyloučila. A kdyby jí Babiš, který stejně bude za svůj spolek o podobě kabinetu vyjednávat, nabídl třeba post premiéra, ministra financí nebo vnitra? A splnění velké části programu? Klidně i částečné zrušení EET, které stejně výrazně obrousil Ústavní soud? Podlehne ODS pokušení, které ji dlouhodobě poškodí a prospěje Babišovi?