Dražší hypotéky a úvěry, vyšší inflace atakující deset procent a slabší růst ekonomiky, než se předpokládalo. S těmito nástrahami se budou muset lidé, domácnosti i stát potýkat v letošním roce. Předpokládá to centrální banka, která však dává naději, že přísná pravidla zvyšujících se základních sazeb povede ke konci roku ke zkrocení inflace. Nevýhodou však je, že lidem se budou tento rok razantněji znehodnocovat úspory na spořících účtech.

Česká národní banka na svém prvním letošním zasedání znovu zvýšila základní úrokové sazby, které jsou nejvyšší za posledních dvacet let. Bankovní rada totiž odsouhlasila zvýšení o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Centrální banka navíc zpřesnila svůj výhled na letošní rok, kdy by inflace měla v průměru dosáhnout 8,5 procenta, přičemž v březnu má atakovat i dvoucifernou hranici. Stejný průměr jako centrální banka odhaduje na letošní rok i ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury.

Domácnosti si tak budou muset zvyknout, že letošní rok bude ve znamení citelného zdražování. Očekává se však, že růst sazeb se projeví již v pololetí letošního roku a v příštím roce se bude inflace pohybovat okolo dvou procent. Letos tak nadále může dojít k dalšímu zpevňování koruny vůči euru či dolaru, které je patrné v posledních měsících.

Příliš optimismu ke zkrocení inflace však nevidí někteří analytici, podle kterých zvyšování základních úrokových sazeb má pouze malou šanci ovlivnit vyšší růst spotřebitelských cen. „Tento monetární nástroj totiž zasahuje pouze menší část inflačních vlivů, většina jich vzniká na globálních trzích. Naopak zvýšení sazeb jistě povede ke zdražení úvěrů a hypoték, a tedy zhoršení přístupu k financování pro podniky i fyzické osoby,“ řekl partner skupiny Moore Czech Republice Petr Kymlička.

Naráží tím na dva postoje, kteří ekonomové zastávají. Tedy že inflace je z větší části vytvořená doma například zrušením superhrubé mzdy či růstem platů. Druhá část vidí větší problém v dovezené inflaci ze zahraničí, kdy tuzemské domácnosti trápí vyšší ceny energií nebo pohonných hmot.

Jistotou však je, že další navýšení sazeb povede ke zdražení hypoték a k možnému dalšímu růstu cen nemovitostí. „Do cen bydlení se vyšší úroky navíc promítnou také skrze prodražení investičního developmentu. Developeři si obvykle ponechávají otevřené dveře ke zohlednění dražšího financování v koncových cenách nemovitostí, a tak se dá čekat pokračování růstu nabídkových cen nových domů a bytů. Když navíc vezmeme v úvahu zpřísněnou bankovní regulaci pro poskytování hypoték, bude pro běžné lidi v letošním roce bohužel ještě těžší dosáhnout na bydlení ve vlastním,“ řekle ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Miloš Filip.

Zároveň by ale mělo dojít k poslednímu razantnímu navýšení sazeb, které bankovní rada zvyšovala od srpna loňského roku. Spor se rozhořel také mezi politiky, kteří se k vysoké inflaci vyjadřují. Nynější ministr financí Stanjura totiž vytýká minulé Babišově vládě, že příliš zadlužovala zemi. „Expanzivní fiskální politika státu vedla mezi lety 2019-2021 k nárůstu zadlužení vládních institucí z 30 procent na 42 procent HDP. Nám teď nezbývá, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit jen s takovými prostředky, které máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit,“ řekl při představení prognózy ministerstva financí Zbyněk Stanjura.

Politici hnutí ANO však shodně uvádějí, že centrální banka postupuje chybně. Tvrdí to bývalý premiér a poslanec Andrej Babiš, podle kterého Česká národní banka ničí ekonomiku. „Teoretici z ČNB odtržení od reality pokračují v destrukci naší ekonomiky a prosperity občanů,“ uvedl Babiš.

Vzápětí šéfovi hnutí ANO sekundovala i bývalá ministryně financí Alena Schillerová, podle které se taktéž centrální banka plete. „Další ze série špatných rozhodnutí České národní banky. Zvýšení základní úrokové sazby na 4,5 procenta, tedy nejvyšší hodnotu od roku 2002, může mít dopad na zpomalení křehkého tempa hospodářského růstu. Pro občany se nákup nemovitosti stane nedostupnou záležitostí, menším firmám se prodraží financování,“ dodal Schillerová.