Londýnské události z pátku 29. listopadu spadají do kategorie Kdyby to bylo ve filmu, odsoudí to diváci jako naprosto nereálné. Propuštěný terorista Usman Khan přijel do Londýna, aby se zúčastnil konference o úspěšné rehabilitaci vězňů, místo toho začal bodat na Londýnském mostě. Stačil pobodat pět lidí, dva poté zemřeli, než ho zpacifikoval odsouzený vrah, chlápek s hasicím přístrojem a polský kuchař s narvalím klem. Jelikož se zdálo, že terorista má na sobě výbušnou vestu, policie ho pro jistotu zastřelila. Později se ukázalo, že byla falešná.

Celá událost rozpoutala několik politických diskusí najednou. Největší pozornost upoutal kuchař Lukasz. Okamžitě se objevily odsudky brexitářů, kteří údajně chtějí Východoevropany vystěhovat. Na tragickou událost se okamžitě povedlo naroubovat dvě největší témata současnosti, brexit a migraci. Přitom individuální hrdinský čin Lukasze má o těchto tématech nulovou vypovídací hodnotu, tedy pokud ho Britové za dva roky nedeportují, což je docela dobře možné.

Může za to druhý problém, který případ odhalil. Totiž naprosto neflexibilní britskou byrokracii. Lidé se začali přirozeně ptát, jak to, že člověk odsouzený v roce 2012 za přípravu bombového útoku na londýnskou burzu se ocitl na svobodě tak relativně rychle. Britský probační úřad v oficiálním prohlášení uvedl, že s propuštěním neměl nic společného. Khan se dostal ven na podmínku automaticky. V Británii je korupce velmi nízká, ale často to jde na úkor doslovného dodržování zákonů. Lukaszovi v budoucnu status hrdiny nemusí pomoci.

Jeho neobvyklá zbraň zase rozpoutala debatu o britském zákazu zbraní, a to včetně nožů a pepřových sprejů. Odpůrci legislativy tvrdí, že kdyby Britové mohli u sebe nosit něco nebezpečnějšího než ztupenou vidličku, možná by se nemuseli bránit narvalími kly narychlo strženými ze stěny. Taktéž upozorňují, že tyto zákony nebrání se ozbrojit teroristům. Zastánci legislativy tvrdí, že bez nich by vše bylo ještě mnohem horší.

Přes ujišťování všech stran, že čin nezneužijí ve volební kampani, partaje ho okamžitě začaly zneužívat. Konzervativci se dušují, že zpřísní pravidla pro věznění teroristů, aby již nedocházelo k podobným případům. Zároveň poukazují na to, že labouristům nelze národní bezpečnost svěřit. Koneckonců jejich lídr Jeremy Corbyn se setkával s teroristy z Hizballáhu, Hamásu a IRA.

Labouristé kontrovali policejními škrty za konzervativních vlád. Corbyn zároveň vytáhl kartu západní viny. Připomněl, že byl od začátku proti invazi do Iráku, což zasadil jako počáteční příčinu všech evropských problémů s terorismem. Jaksi přitom zapomněl zmínit 11. září a další teroristické útoky, bez nichž by se invaze neodehrála.

Jaký vliv na výsledek voleb to bude mít, těžko předpovídat. Pár dnů před volbami v roce 2017 došlo k teroristickému útoku na stejném místě. Labouristé to společně s březnovým útokem v Londýně a květnovým útokem v Manchesteru využili jako důkaz toho, že konzervativci zanedbali národní otázku bezpečnosti. Tentokrát se zřejmě podobný trik nepodaří. Corbyn v nedávném interview pro BBC odmítl odpovědět na otázku, zda by nařídil zabití vysoce postaveného teroristy Islámského státu, pokud by ho měla zrovna na mušce britská armáda a nebyla by šance zadržet ho živého. Corbyn totiž kritizoval zabití Bagdádího Američany, tvrdil, že měl být zatčen a postaven před soud.

Z celého případu čiší jakási západní naivita. Khan neměl problém obalamutit několik institucí a tvářit se, že z teroristy se stal dobrým občanem. Byl vzorovým absolventem programu Learning Together, projektu univerzity v Cambridgi, jež má pomáhat se začleňováním vězňů do společnosti. Dokonce od ní dostal speciálně upravený počítač bez přístupu k internetu, aby neporušil svou podmínku.

Současné evropské uvažování je takové, že ozbrojování obyvatelstva je nejen zbytečné, ale dokonce nebezpečné. Corbyn zase ukazuje myšlení levice, podle kterého veškeré problémy světa jsou reakcí na minulé prohřešky Západu. I z oslavy statečných z londýnského mostu čiší jakási naděje, že se vždy někdo najde. Přitom to neskončilo hůř jen náhodou.