Znovu se potvrzuje, že největším spojencem britské premiérky Theresy Mayové je lídr opozice Jeremy Corbyn. Mayová měla posledních pár týdnů velmi perných. Její strana ji vyslala zpět do Bruselu, aby vyjednala nové ústupky v brexitové dohodě. EU však setrvale jakékoliv změny v dohodě odmítá. Také utrpěla další porážku v parlamentu, když zarytí euroskeptici odmítli hlasovat pro rezoluci, která podporovala vyjednávající pozici vlády. Naopak proevropští konzervativci zase hrozí, že shodí vládu, pokud se bude blížit brexit bez dohody. Všechny těžkosti přehlušila v pondělí Corbynova Labouristická strana, jež se znenadání rozpadla.

Sedm labouristických poslanců oznámilo, že odchází z partaje a zakládá vlastní parlamentní skupinu, která má sloužit jako základ budoucí strany. Sedm není mnoho, labouristických poslanců je celkově 248, jedná se však o „těžké váhy“. Tři z nich jsou bývalí stínoví ministři, jeden předseda parlamentního výboru, dvě členky vedení strany a pouze jeden obyčejný poslanec. Většina z nich mohla pomýšlet na ministerské pozice, dokud je nástup Corbyna a jeho lidí neodsunul na druhou kolej (a pohřbil volební šance labouristů). Nyní čekají, zda se k nim přidají další kolegové.

Důvody pro jejich rozhodnutí jsou v podstatě dva: levicový antisemitismus a Corbynův postoj k EU. Od Corbynova nástupu Labouristická strana čelí podezření, že se do ní infiltrovali antisemité. Výroky, náznaky a narážky na údajný zlovolný vliv Židů se od jeho nástupu začaly množit. Sám lídr strany antisemity minimálně toleruje. Během minulého roku na něj vyplavalo několik výroků a události, které nelze interpretovat jinak. Například pochválil na Facebooku antisemitské graffiti či se účastnil kladení věnců na hrob organizátorů teroristického útoku na izraelské sportovce na olympiádě v Mnichově. Luciana Bergerová, bývalá ministryně pro veřejné zdraví, řekla, že to bylo „obtížné, bolestivé, ale nutné rozhodnutí“, neboť se Labouristická strana stala „nezdravě institucionálně rasistickou“. Bergerová je židovského původu a v poslední době čelila antisemitským nadávkám od spolustraníků.

Rebelové jsou také rozčarováni Corbynovým postojem k brexitu a EU. Mnoho lidí do něj vkládalo naděje, že jako lídr druhé nejsilnější strany bude působit jako účinná brzda proti brexitu a možná dokáže i vyvolat druhé referendum. Jenže Corbyn je celoživotní levicový euroskeptik. Z politických důvodů tuto svou stránku utlumil, ale s blížícím se odchodem Británie z EU je jasné, že proti tomu nic podniknout nehodlá. Chris Leslie, bývalý stínový ministr financí, mluvil na tiskovce o Corbynově evropské „zradě“. Dodal, že stranu unesla „mašinerie extrémní levice“.

Corbyn nad zprávou vyjádřil pouze „politování“, jeho následovatelé však spustili povyk. Twitterový účet Mladých labouristů sdílel zprávu: „Ačkoliv zbabělci ucukli a zrádci se posmívají, naše rudá vlajka bude stále vlát.“ (V originále se to rýmuje.)

Poslednímu politickému štěpení došlo v Británii v roce 1981, kdy z Labouristické strany odešla čtveřice vlivných poslanců a založila Sociálnědemokratickou stranu. Ta se nikdy nestala protiváhou k dvěma hlavním stranám, úspěšně však odsávala voliče labouristům. I jejím přičiněním konzervativci vyhráli čtvery volby po sobě. Strana zanikla v roce 1988, kdy se sloučila s liberály. Na osmnáct let konzervativní vlády má levice dodnes děsivé vzpomínky. Proto čekání na rozpad labouristů trvalo tak dlouho a je překvapením.

Vznikající strana se chce prezentovat jako středová, brát voliče konzervativcům i labouristům. Rebelové již naznačili, že jsou ochotni přijmout i pravicové nespokojence. Pokud by se vážně stala úspěšnou, může rozvrátit politický systém, který v Británii trvá od konce války. Vzhledem k tomu, že se profiluje jako proevropská, je jisté, že se bude snažit zabránit brexitu či dostat Británii zpět do Evropy. Její sílu ukážou až další volby.

Mezitím je potřeba zaplakat nad stavem Labouristické strany. Kdysi hrdá partaj, která zdatně sekundovala Churchillovi v boji proti nacistům, zastavila infiltraci Sovětů, dostala Británii do NATO a vždy hájila demokratické hodnoty, se stává spolkem sympatizantů teroristů, Madura a Putina. S její politikou nemusíme souhlasit, ale její úpadek je nezpochybnitelnou ztrátou nejen pro Británii, ale celý Západ.