Jmenování tří členů bankovní rady České národní banky nevyvolal na trzích takový rozruch jako jmenování nového guvernéra Aleše Michla. Nedošlo tedy k prudkému oslabení koruny, ale právě naopak k lehkému posílení. Podle analytiků se totiž trh bál zvolení takových jmen, které jsou od počátku skeptické ke zvyšování základních úrokových sazeb. Ekonomové upozorňují, že nová jména jsou spíše pragmatická a trhům jsou většinou dobře známá.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval tři nová jména, která nastoupí do bankovní rady České národní banky v červenci. Jako viceguvernerku jmenoval současnou předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy se stala hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková a ředitel sekce finanční stability České národní banky Jan Frait. Konec v radě to znamená pro současného viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.

Právě Frait a Zamrazilová nejsou pro centrální banku novými jmény. Budoucí viceguvernérka Zamrazilová totiž už byla členkou rady v letech 2008 až 2014. To je i případ Jana Fraita, který v radě působil v letech 2000 až 2006. I to mohlo podle analytiků pomoci při posílení koruny po jejich jmenování.

Česká koruna totiž odpoledne posílala o více jak 10 haléřů pod 24,60 korun za euro. „Kurs koruny na jmenování nových radních bezprostředně reagoval posílením. To značí, že trh sázel, že by noví radní mohli být ještě více holubičí, než jak vyhodnocuje ty stávající. Holubičí nálet se ale nekoná,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj trh čekával, že noví členové bankovní rady budou více veřejně zastávat pozici budoucího guvernéra Aleše Michla. Tedy aby se základní úrokové sazby nezvyšovaly. Je tak možné, že se tři noví radní budou ke zvyšování úrokových sazeb stavět pragmaticky.

„Kubelková sice coby dosavadní představitelka Hospodářské komory může být vnímavější ke steskům malých a středních podniků, které často vyjadřují nespokojenost se současným podle nich příliš razantním utahováním měnové politiky. Ani tak ale nebude dogmaticky lpět na ponechávání sazeb beze změny, pokud si silné inflační tlaky v ekonomice vyžádají jejich další zvýšení. Proti možné přechodné, prázdninové stabilizaci sazeb ale patrně nic namítat nebude,“ uvedl Kovanda.

Prezident Miloš Zeman během jmenování nových členů bankovní rady také uvedl, že centrální banka má na boj s inflací i jiné nástroje než zvyšování úrokových sazeb. „Mám tím na mysli jak kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady,“ řekl Zeman po jmenování členů bankovní rady.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka tím Zeman mohl pomoci k posílení koruny. „Mohl tomu nepřímo pomoci explicitní výrok prezidenta Miloše Zemana ohledně zapojení devizových rezerv jako měnověpolitického nástroje v boji s inflací,“ uvedl Novák.

Ten také upozorňuje, že bankovní rada rozhodne o dalším zvyšování ještě do konce června. Výše úrokových sazeb se navíc bude odvíjet od míry inflace, která bude zveřejněna ve čtvrtek.

Novák také dodává, že důležité bude u nových členů bankovní rady také to, jak se bude chovat při případném oslabování koruny. „Aleš Michl není příliš nakloněn devizovým intervencím, avšak Oldřich Dědek, který v posledním roce hlasoval proti zvyšování sazeb, se intervencím na podporu korunu nebrání. Z pohledu devizových intervencí je zajímavé připomenout, že Eva Zamrazilová byla tou centrální bankéřkou, která v listopadu 2013 nepodpořila kurzový závazek a vymezovala se proti němu,“ dodal Novák.