Ignorování soudních rozhodnutí, diskriminace obchodníků, protiprávní nařízení či předražené zakázky. Ministři zdravotnictví premiéra Andreje Babiše (ANO) mají za rok pandemie na kontě řadu přešlapů, po kterých docházelo v klíčovém resortu k častým obměnám i na poradních či úřednických postech. To v době bezprecedentní zdravotní krize ovlivňuje chod resortu, který nyní dostává do rukou zpět bývalý ministr Adam Vojtěch (ANO) zejména proto, že už premiér podle kritiků nemá kde brát.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) ve funkci jen o pár dní překonal epidemiologa Romana Prymulu, který skončil na podzim kvůli porušení vlastních protiepidemických nařízení. Problémy s nepřiznaným majetkem nakonec donutily odstoupit i Arenbergera, který podle svých slov čelil v posledních dnech mediálnímu lynči, ačkoliv způsobil pouze přestupek, za který se omluvil. Média přinášela informace o tom, že vlastní přes 160 nemovitostí, o pochybnostech o pronájmu jedné z nich vinohradské nemocnici, privatizaci jeho bytu s ordinací v Praze 1 nebo o milionových ziscích z klinických studií.

Na jeho místo se má po téměř roce vrátit ministr z první vlny pandemie, poslanec Adam Vojtěch. Dlouholetý ministr zdravotnictví Babišova prvního i druhého kabinetu na funkci rezignoval loni v září s tím, že ho řízení resortu v době první vlny koronaviru neúměrně zatížilo. Jeho odchodu však předcházela roztržka s premiérem kvůli návratu plošného nošení roušek či kritika ministerstva za špatnou komunikaci s kraji i nízké angažovanosti na projektu tzv. Chytré karantény.

Vojtěch čelil také ostré kritice opozice. Ačkoliv její zástupci označovali za hlavního viníka premiéra Andreje Babiše, tehdejší ministr zdravotnictví podle kritiků podcenil situaci například na jaře, když nastal nedostatek ochranných pomůcek a selhalo rozdělování zdravotnického materiálu z Číny. Čelil také kritice za to, že po tlaku Babiše umožnil letní rozvolnění protiepidemických opatření, čímž uvolnil cestu pro rychlý nástup druhé, mnohem tragičtější vlny epidemie.

Jarním zakázkám ochranných pomůcek se pak věnoval i Nejvyšší kontrolní úřad, z jehož zprávy vyplynulo, že státní nákupy provázel chaos a značné rozdíly v cenách. Ministerstvo zdravotnictví dokonce kupovalo i respirátory nižší třídy FFP2 až za 777 korun za kus. „Výsledky kontroly ukázaly, že stát podcenil přípravy na krize a na problémy při jejich zvládání. Cílem naší kontroly je poučit se,“ komentoval tehdy zjištění prezident NKÚ Miloslav Kala.

Vojtěch se má na ministerstvo vrátit v době, kdy je pod palbou kritiky za ignorování rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, diskriminaci či protizákonné omezování služeb a čelí řadě žalob na zrušení stávajících opatření. Naposledy vzbudilo kritiku podle soudu nezákonné uzavření vnitřních prostorů restaurací či některých dalších služeb. Soudem zrušené opatření, tak jako i v minulosti, nahradilo ministerstvo zdravotnictví opatřením novým, které se je však v podstatných bodech totožné. „Odpůrce si již musí být vědom toho, že opakovaně v krátkých týdenních intervalech vydává opatření zjevně nezákonná, jež působí jeho adresátům škodu a újmu na základních právech,“ stojí v rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Podle odborníka na zdravotní právo a experta Pirátů Ondřeje Dostála si tak ministerstvo dělá ze zákonů trhací kalendář. „Výkonná moc je povinna respektovat výklad zákona, který podala moc soudní, notabene pokud se jedná o Nejvyšší správní soud. Tento výklad pochopitelně není pouze ve výroku, který zrušil to minulé opatření, ale zcela zjevně je obsažen i v odůvodnění, teď už několikátého rozhodnutí NSS,“ řekl deníku Echo24 Dostál s tím, že pokud ministerstvo přesto vydalo opatření, které se jeví takřka totožně v rozporu se zákonem, který už soud konstatoval, nejde to vnímat jako omyl nebo nedbalost. „Ale jako úmysl narušit ústavní dělbu moci a dle mého názoru už se dostáváme do sféry trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby,“ řekl Dostál.

Ruku v ruce s ministry se však v klíčovém resortu měnilo i další důležité postavy. Na resortu působí už třetí hlavní hygienička, Jarmilu Rážovou v březnu nahradila Pavla Svrčinová. Koncem srpna odešel v souvislosti se zmatky kolem znovuzavedení roušek člen pracovní skupiny pro uvolňování opatření, epidemiolog Rastislav Maďar, který byl Vojtěchovým zastáncem. Poté následovala plejáda odchodů mezi náměstky. Po odchodu Vojtěcha odešel z úřadu jeho politický náměstek Filip Vrubel. Třetí ministr zdravotnictví Jan Blatný se na odchodu dohodl i s bývalým prezidentem České lékárnické komory Lubomírem Chudobou, který nastoupil za druhého ministra zdravotnictví Romana Prymuly. Skončit pak musela kvůli svému přednostnímu očkování také politická náměstkyně Alena Šteflová.

Z postu koordinátora testování na covid-19 pak na přelomu listopadu a prosince odstoupil Marián Hajdúch, který to měl podle médií odůvodnit tím, že nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí. Následoval ho v lednu náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. Poslední velkou změnou pak bylo nedávné ukončení spolupráce s poradní skupinou vedenou epidemiologem Petrem Smejkalem. Hlavním poradním orgánem ministerstva ve věcech koronavirových opatření se tak opět stala klinická skupina ministerstva, kterou vede nová náměstkyně Martina Vašáková.

Prezident Miloš Zeman jmenuje staronového ministra Vojtěcha ve středu. Za dobu trvání epidemie jde už o čtvrtou změnu v čele resortu, který má hlavní roli při zvládání nemoci covid-19. Opoziční politici považují odstoupení Arenbergera a návrat Vojtěcha za další důkaz špatné personální politiky ministerského předsedy. Babiš podle nich nedokáže vybrat do svého kabinetu důvěryhodné osobnosti, s nadsázkou mluví o recyklaci či střídání ministrů jako na orloji. Prezident České lékařské komory Milan Kubek řekl, že z funkce ministra zdravotnictví se stala krátkodobá brigáda, což si zdravotnictví nezaslouží. Někteří zástupci lékařské veřejnosti ale Vojtěchův comeback uvítali s tím, že úřad už zná a jako ministr se podle nich osvědčil.

Vojtěch se stal ministrem zdravotnictví v prosinci 2017, tehdy mu bylo 31 let. Po odchodu z vlády exministr zamířil do představenstva Krajské zdravotní, která spravuje pět nemocnic v Ústeckém kraji, v létě se měl podle médií stát velvyslancem ve Finsku.