O firmě Cambridge Analytica jste asi slyšeli, že? Stal se z ní úspěšný strašák spojující brexit, Donalda Trumpa, alt-right, fake news, zneužívání sociálních sítí a vůbec všechno znepokojivé, co se poslední dobou našemu světu děje. Tak úspěšný, že ho skloňují všechna západoevropská média a odvolává se na něj ve svých tiskových stanoviscích i pražské zastoupení Evropské komise.

O tom, co Cambridge Analytica fakticky dělá, toho přitom mnoho nevíme. Ta firma si o sobě dost vymýšlela, ale ve skutečnosti asi nic zvláštního neuměla. Takže pokud by působila čistě hypoteticky třeba ve volbách v ČR, nebylo by to zásadně odlišné od toho, že pro ČSSD již pracovala americká firma PSB a pro ANO Alex Braun, původně z téže firmy.

Jméno „Hapsburg group“ v Evropě takto nezdomácnělo. A přitom by mělo.

Do veřejného prostoru proniklo z týchž sfér jako Cambridge Analytica. I ono vzdáleně souvisí s možným ruským zasahováním do západních voleb. Objevilo se v dokumentech, které předkládal soudu úřad amerického zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Jenže Cambridge Analytica je anglosaská záležitost. Hapsburg group je ryze evropský plod.

Jedním z hlavních úlovků zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera je Paul Manafort, bývalý manažer Trumpovy kampaně. Mueller mu přišil zejména daňové úniky. Mezi prioritami jeho vyšetřování zůstal vysoko hlavně proto, že se dostal do sporu se svým obchodním partnerem, ruským oligarchou Olegem Děripaskou, jenž má své zájmy v Americe. A proto, že i během práce pro Trumpa zůstával ve styku se svým starým ukrajinským spolupracovníkem Konstantinem Kilimnikem. Mueller má za doložené to, co napadlo kdekoho, kdo se s Kilimnikem potkal: že je agentem ruské vojenské rozvědky.

Manafort léta působil na Ukrajině ve službách Strany regionů prezidenta Janukovyče. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2010 bylo jeho dalším úkolem vylepšit vztahy se Západem. Janukovyč tehdy nebyl za totální Putinovu loutku jako dnes, kdy žije v ruském exilu. Vždyť s ním Unie dlouze vyjednávala o asociační dohodě. Pověst mu ale kazilo uvěznění jeho politické soupeřky Julije Tymošenkové. Takže vylepšování jeho image byla specifická operace.

Proto vznikla v Bruselu nezisková organizace Centrum pro moderní Ukrajinu, která byla, jak Mueller doložil, ve skutečnosti placená z ukrajinských vládních peněz přes Manaforta. Hlavní činností centra ovšem nebyl jeho veřejný program, nýbrž to, že přes něj šly peníze pro skupinu emeritních evropských státníků. Ti využívali své prestiže k chválení Janukovyče a tvářili se při tom, že to myslí upřímně. Hlavní kontaktní postavou byl Alfred Gusenbauer, rakouský kancléř v letech 2007–2008. Řekl si o základní gáži třicet tisíc eur měsíčně. Dalšími aktivními účastníky byli bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski a bývalý italský premiér a předseda Evropské komise Romano Prodi. Dále padla jména bývalého německého činitele Boda Hombacha, bývalého generálního tajemníka NATO Javiera Solany a dalších. U nich ale není jasné, zda skutečně pro Centrum pracovali.

Muellera zajímají ti tři první, protože kontaktovali kvůli Ukrajině americké kongresmany, aniž byli oni nebo Centrum registrovaní jako lobbisté pro zahraniční subjekt, jak ukládá zákon. Manafort o tom Muellerovi lhal, že lobbovali pouze v Evropě. A teď se ocitl definitivně ve vazbě, protože se počátkem roku pokusil evropské politiky přes prostředníka zkontaktovat, aby s nimi své lhaní koordinoval. Jak si mohl myslet, že to před Muellerem utají, ví jen on a pánbůh.

Evropští politici sami o sobě Muellera nezajímají. Ale proč nikoho nezajímají v Evropě? Jsou to lidé, jejichž jména byla vyslovována s přiměřenou formální úctou. Rádi by jimi vzali zavděk pořadatelé jakékoli mezinárodní konference, kde se diskutuje o budoucnosti Evropy, výzvách jedenadvacátého století, boji s populismem a podobně. Prodi byl ve své době vnímán jako spolehlivý proevropský hráč, který může zachránit Itálii před Berlusconim. Proč v Evropě vzdálené drama za oceánem budí víc zájmu než tohle? Nejde o Rusko a Ukrajinu, jde obecněji o to, jak se utváří evropská politika a jak fungují elementy evropské „občanské společnosti“ v Bruselu a kdo tam koho platí. Ale vykřikovat něco o Cambridge Analytica je snazší a příjemnější.