Slavná mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejímž pomyslným otcem je šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a kterou se snaží prosadit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), to podle očekávání nebude mít se schvalováním lehké. Mimořádné zdanění zisků některých firem je silně citlivé téma, přijít mohou o desítky miliard. Podstatou windfall daně je odčerpání zdrojů od těch, kdo na rozbouřených cenách na trhu vydělávají. Výklady, co přesně to znamená, se však přirozeně liší a od postižených přichází ostrá kritika. To, že ve vládní koalici panuje ohledně daně velká nejednota a zmatek, celé situaci ještě více ubližuje.

Mimořádná daň má dopadnout na energetické, těžební a petrochemické společnosti a banky. Konkrétně se tedy windfall tax týká oblasti těžby ropy a černého uhlí, výroby koksu a rafinace ropných produktů, výroby a přenosu elektřiny a plynu, velkoobchodu s kapalnými palivy, potrubní dopravy ropovodem a plynovodem a některých bank. Jde o první šestici, kam spadá Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

Vláda zatím přímo daň z mimořádných zisků neschválila usnesením. Vzala na vědomí návrh ministra financí a pověřila ho, aby připravil daň z neočekávaných zisků jako pozměňovací návrh k zákonu o daních z příjmů. Daňový balíček nyní projednává Sněmovna.

Kolem detailů daně dosud panují velké nejasnosti, což také vzbuzuje kritiku. Víme, že daň má zasáhnout energetické a petrochemické firmy, těžaře a banky. Sazba daně bude 60 procent z částky, která o více než 20 procent přesahuje průměrný zisk za roky 2018 až 2021. Odvádět by se tedy měla daň ve výši 79 procent složena z navrhované 60procentní sazby plus platné 19procentní sazby pro právnické osoby. Mají se danit celé holdingy nebo skupiny. S daní se zatím počítá na roky 2023 až 2025. Přesně ovšem není známo, jak bude vypadat základ, z něhož se bude daň počítat.

Daň z mimořádných zisků se má podle návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury platit až za rok 2023, ze zisků roku 2022 se ale vypočtou zálohy, které budou firmy muset už předem odvést. „Povinné subjekty si spočtou daň na rok 2023 a budou platit čtvrtletně zálohy tak, jak je to standardní u příjmových daní. První platba bude až v druhém pololetí,“ uvedl Stanjura. S tím původně nesouhlasili Piráti, kteří prosazovali tzv. retroaktivní zdanění, tedy že by se mimořádná platila už ze zisků za letošní rok.

Různé vládní výroky o zavedení windfall tax minulý týden silně rozhýbaly pražskou burzu. Někteří ministři i poslanci tvrdili, že bude platit retroaktivita, to pak ministr financí dementoval a obvinil novináře z toho, že ministry tlačí k odpovědím na otázky, které ještě nejsou jednoznačně vyřešené. Minulou středu vzhledem ke zmatečným výrokům burza zaznamenala ztrátu až přes 30 miliard korun.

Piráti ovšem nakonec ustoupili a tak se nyní ve Sněmovně sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. K návrhu Stanjury předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.

Jednalo by se o společnosti, u nichž podíl takzvaných rozhodných příjmů pro windfall tax překročí 50 procent celkového čistého obratu. „Zamezí se tak aplikaci daně na poplatníky, u nichž jsou rozhodné činnosti vedlejší či dokonce zcela okrajovou aktivitou a kvalifikovali by se jako poplatníci pouze z důvodu členství ve skupině podniků s neočekávanými zisky,“ stojí v návrhu.

Podle Stanjury by měla daň v příštím roce vynést 85 miliard korun, které by se měly použít na kompenzace za zastropované ceny energií. Resort financí odhaduje, že na kompenzace dohromady padne 100 miliard. Dalším zdrojem peněz má být odvod z výroby elektřiny.

Členské státy EU se začátkem října dohodly, že stanoví maximální prodejní cenu elektřiny pro výrobce z jiných zdrojů, než je plyn, na 180 eur za MWh. Stanjura řekl, že chce odvody rozlišovat podle zdroje elektřiny. Byl by tedy jiný například pro jaderné elektrárny, uhelné elektrárny či fotovoltaické elektrárny.

Petrolejáři hrozí nedostatkem nafty

Společnost, kterou by windfall tax výrazně zasáhla, je například petrolejářský holding Orlen Unipetrol, největší rafinérská a petrochemická společnost v Česku. Ta se proti Stanjurově návrhu silně ohradila a argumentuje nutnými investicemi do zbavení se závislosti na ruské ropě.

„Naši skupinu čekají neplánované mnohamiliardové investice do odklonu od ruské ropy, a tedy do zajištění energetické nezávislosti České republiky,“ tvrdí Unipetrol. Další miliardové náklady by si podle společnosti vyžádalo očekávané zvýšení produkce nafty. „Místo logicky očekávatelné podpory, nám ale nyní hrozí mimořádné zdanění příjmů, ze kterých bychom byli schopni tyto nečekané investice pokrýt,“ kritizuje. Holding zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun.

Skupina Unipetrol se zaměřuje na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů – zejména plastů a hnojiv. Do skupiny Unipetrol spadají rafinérie a výrobní závody v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, společnost Paramo, neratovická společnost Spolana a také síť čerpacích stanic Benzina, která je co do počtu stanic největším řetězcem v Česku. Od roku 2005 je součástí rafinérské a petrochemické skupiny PKN ORLEN.