Na Slovensku předali ceny za nejlepší soudobou architekturu pro rok 2021. Kromě vyzdvihování individuálních děl si ocenění klade za cíl otevírat širší témata a podněcovat diskusi o významu architektury pro život každého z nás.

Zelená

Podzim už tradičně patří udílení architektonických cen. Na Slovensku už dvacátým rokem. Díky tomu se tamní největší přehlídka soudobé architektury CE ZA AR (Cena za architekturu), kterou pořádá Slovenská komora architektů, plně etablovala a přitahuje celkem slušnou pozornost nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Přímý přenos galavečera s předáváním cen proto v hlavním vysílacím čase pravidelně přenáší Dvojka Slovenské televize – jde přitom o metu mediálního pokrytí soutěže, kterou by rádi pokořili taky organizátoři České ceny za architekturu.

S ohledem na to, že architektura a její témata zrovna dvakrát nehýbou veřejnou debatou na Slovensku, využívají pořadatelé cen CE ZA AR této vzácné chvilky pozornosti ke zdůraznění společenského přesahu architektury. Mottem letošního jubilejního ročníku se tak stala „zelená pro architekturu“, čímž se slovenská komora přihlašuje ke globálnímu trendu oceňování environmentálně i sociálně odpovědných projektů. To je v situaci, kdy stavební produkce na celém světě vypouští kolem čtyřiceti procent celkového množství skleníkových plynů, jednoznačně správné rozhodnutí. Přestože se povědomí o šetrné a udržitelné architektuře jak na Slovensku, tak u nás zlepšuje, stále v mnoha ohledech zaostáváme.

Oproti České ceně za architekturu se slovenský CE ZA AR uděluje v šesti stanovených kategoriích podle typologie projektů: rodinné domy, bytové domy, interiér, exteriér, občanské a průmyslové budovy a fenomén architektury (zvláštní volná kategorie). Díky tomu se dostane pozornosti všem důležitým typům staveb včetně třeba bytových domů, jejichž průměrná kvalita (nedostatek bytovek protentokrát vynechejme) je v obou státech prachbídná.

„Krizi kvality bytové výstavby spojuje několik paralelních jevů. Jedním je dlouhodobá nenasycenost trhu, jak na Slovensku, tak i v Česku, a zároveň stále poměrně nízké nároky zákazníků v tomto sektoru. To ve svém důsledku vede k tomu, že developeři nejsou pod zdravým konkurenčním tlakem a nevytváří architektům adekvátní prostor pro kvalitní tvorbu. Zní to možná jako ospravedlňování architektů, ale obávám se, že tyto faktory bohužel stojí v pozadí této situace,“ vyjádřil se k tématu jeden z porotců letošních slovenských cen, známý český architekt Jakub Cigler.

Hodný následování

Z vítězných projektů napříč kategoriemi svou celkovou architektonickou působivostí vyčnívá především jeden rodinný dům na okraji Bratislavy. Jeho autoři z bratislavského ateliéru Martina Skočka vsadili na lapidární tvar tradičního venkovského domku se šikmou střechou, v jeho interiéru ale rozehráli mimořádně bohatou hru prostorů, světla a materiálů. Ocenění si architekti zasloužili o to víc, že pro konstrukci využili recyklované cihly pocházející ze staré stavby, která musela pro svůj špatný technický stav novostavbě ustoupit. Jde současně o krásný příklad luxusního, zároveň ale velmi pokorného rodinného domu bez okázalé formy.

Předsednictvo Slovenské komory architektů v rámci cen uděluje také důležitý titul patron architektury za osobitý přínos pro rozvoj architektury, který letos získala západoslovenská Trnava. Tuto poctu si krajské město zasloužilo za svůj „příkladný postup samosprávy při přípravě veřejných investic formou soutěže návrhů“. Šedesátitisícové město dokázalo za poslední roky uspořádat hned devět soutěží řešících především revitalizace veřejných prostranství. Chuť samospráv investovat do kvalitního rozvoje je totiž ve svém důsledku alfou a omegou rozkvětu architektury každého státu. A právě stimulování této společenské poptávky po vysoké úrovni výstavby bez ohledu na to, jestli jde o veřejné budovy, ulice, parky, nebo bydlení, je také tím nejdůležitějším úkolem všech podobných ocenění. Příklady dobré praxe nechybějí, jde „jen“ o to, pokoušet se je aktivně následovat a rozvíjet.