Konzervativci i labouristé jsou na pokraji rozpadu

Britská politika na mělčině

Konzervativci i labouristé jsou na pokraji rozpadu
Britská politika na mělčině

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Hlavní dělicí čárá v britské politice dnes nevede na ose levice–pravice, ale brexit–antibrexit. V posledním týdnu se to projevilo naplno. Nejenže v parlamentu vzniká nová strana, ale premiérka Theresa Mayová čelí vzpourám ze všech stran. Aby dostala Británii k spořádanému brexitu, musí balancovat mezi oběma politickými póly.

Britská vláda oznámila, že finální hlasování o brexitové dohodě proběhne 12. března, pouhých sedmnáct dní před odchodem. Podle komentátora televize ITV Roberta Pestona toto datum bylo vybráno ze dvou důvodů. Zaprvé je to měsíc před představením takzvaného „jarního výkazu“, což je jakýsi minirozpočet v polovině finančního roku, který napravuje nedostatky toho velkého. Ministerstvo financí by tak mělo mít dostatek času, aby do něj zapracovalo opatření, která zmírní nejhorší důsledky, pokud dojde na brexit bez dohody.

Druhým důvodem je připravovaný dodatek zvaný Cooperová–Letwin, pocházející z dílny labouristky a konzervativce, o kterém se široce předpokládá, že ve středu projde (uzávěrka Týdeníku Echo byla v pondělí). Dodatek nařizuje vládě požádat o prodloužení vyjednávací lhůty, pokud nebude schválena brexitová dohoda do 13. března. Nejzazší datum hlasování tak má být formou nátlaku na konzervativní ultrabrexitáře. Má je postavit před rozhodnutí hlasovat pro dohodu Mayové, nebo pro jejich noční můru, totiž prodloužení setrvání v EU.

Nebezpečí dodatku Cooperová–Letwin je však i mnohem bezprostřednější. Mayová ho odmítá, nicméně část její vlády pro něj chce hlasovat. Celkově čelí vzpouře čtyř kabinetních ministrů a pěti juniorních ministrů, což je obdoba českých náměstků. Ti požadují, aby Mayová dala o dodatku volně hlasovat, nebo rezignují. V minulosti by taková hromadná rezignace znamenala konec vlády, Mayová však za dobu, co je v úřadě, přežila řadu katastrof, které by u ostatních premiérů znamenaly konec.

EU prý je připravena na tři varianty prodloužení. V prvním případě se přidá pár dnů, aby parlament mohl schválit doprovodnou brexitovou legislativu; bude nejspíš potřeba i v případě, že dohoda projde. Druhá varianta je prodloužení o několik týdnů, které by mělo Mayové zajistit další pokus na protlačení dohody. Poslední možnost, podle všeho preferovaná Donaldem Tuskem, je odložení brexitu o 21 měsíců. Tu premiérka naprosto odmítá, celkem správně tvrdí, že odklad brexitu nic neřeší. Podle ní je jediným východiskem ústupek v otázce irské pojistky – požaduje buď její časové omezení, či mechanismus jednostranného odstoupení, což je nepřípustné pro Brusel. Je tu možnost, že EU by mohla být připravena k ústupku na poslední chvíli, jak naznačuje vyjádření euroúředníků, že i kdyby byla dohoda upravena, tak nemají záruku, že Mayová má dostatek hlasů dohodu procpat parlamentem.

Kromě proevropských vzbouřenců musí Mayová zvládnout i euroskeptiky sdružené ve skupině ERG. Ti 14. února hodili vidle do premiérčiny vyjednávací strategie. V deklarativním hlasování o tom, že sněmovna podporuje vládní postup v otázce brexitu, se zdrželi a vláda prohrála. EU tak může oprávněně tvrdit, že strana Mayové se rozpadá a nemůže nic zaručit.

Posledním problémem současné britské politiky jsou „tygříci“, anglicky „tiggers“, jak se začalo přezdívat nově nezávislým poslancům sdruženým ve skupině The Independent Group (TIG). Nejsou pojmenováni po králi džungle (anglicky tiger), ale po hyperaktivním kamarádovi medvídka Pú (anglicky Tigger). V současnosti se skládá z osmi bývalých labouristů a tří bývalých konzervativců. Labouristé ze strany odešli kvůli antisemitismu a probrexitovému směřování lídra Jeremyho Corbyna, konzervativci jen kvůli brexitu. Společně chtějí založit novou centristickou proevropskou stranu. Nejspíš ale vzniká příliš pozdě na to, aby brexit nějak ovlivnila. Pro Mayovou je její vznik sice mrzutý, leč mnohem větší problém je to pro Corbyna. Podle prvních narychlo pořízených průzkumů by nová strana totiž brala hlavně labouristům.

Tygříci však ukazují, proč zřejmě k dalšímu prodloužení vyjednávacího období nedojde. Brexit napíná obě dvě hlavní strany k prasknutí a nikdo neví, jestli by další dva roky vyjednávání vydržely. Na chaotické politické přeskupení není nikdo připraven.