Vládní snaha protlačit daňový balíček s vyšším zdaněním na příští rok Senát odmítne. Proti návrhu se v horní komoře postaví pravicové strany, které jsou ve sněmovně v opozici. Nejvíce problematické je pak podle nich zdanění technických rezerv pojišťoven, zdvojnásobený poplatek za vklad na katastrálním úřadě nebo nerovnoměrné zdanění hazardu. Návrh budou senátoři projednávat na začátku prosince a sněmovna si tak bude muset mezi svátky ke konci roku svolat mimořádnou schůzi, aby stihla daňový balíček letos schválit.

Navýšení některých daní provázely ve sněmovně tvrdé obstrukce ze strany opozičních stran, které několikrát zablokovaly jejich projednání. Vládní strany nakonec musely za pomoci komunistů schválit usnesení, aby se daňový balíček hlasoval i bez ukončení rozpravy, což bude mít dohru u Ústavního soudu. Návrh však míří do Senátu, kde také nebude mít úspěch.

Horní komora má totiž na výběr ze tří variant. Buď senátoři návrh schválí nebo ho odešlou zpět do sněmovny jako zamítnutý či doplněný s pozměňovacími návrhy. Z převahy pravicových stran v Senátu je jasné, že ke schválení nedojde. Diskuze tak nyní probíhá, zda bude návrh zamítnut nebo doplněn o připomínky.

„Jsme obecně proti zvyšování daní,“ řekl pro Echo24 šéf klubu ODS Miloš Vystrčil. Podle něj je spíše variantou, že návrh senátoři přepracují a odešlou ho v takové podobě, kterou by sněmovna mohla schválit. Pokud by totiž Senát rovnou daňový balíček zamítl, mohou hnutí ANO, sociální demokracie a komunisté přehlasovat horní komoru 101 hlasy.

Úpravy by pak podle Vystrčila mohly být zejména ve třech oblastech, které jsou pro něj nejvíce problematické. „Můj názor je takový, že by určitě mělo dojít ke snížení poplatku za vklad na katastrálním úřadě. Chceme jít zpátky na jeden tisíc korun, jako tomu je nyní. Vadí nám také zdanění technických rezerv pojišťoven. Tak, jak je to nyní naplánováno, nám přijde velmi nevhodné, protože na tom mohou nejvíce doplatit ti, kteří mají životní pojištění. Třetí otázkou je, do jaké rozumné míry je provedeno zdanění hazardních her, zejména co se týká sázení. Ty nejnebezpečnější aspekty totiž zdaněny nebyly a místo toho se navyšuje u Sportky,“ řekl pro Echo24 Miloš Vystrčil.

Návrh si pak budou po vrácení Senátem muset poslanci odhlasovat na mimořádné schůzi, kterou si zřejmě svolají ke konci prosince. Pokud by totiž vláda neuspěla, tak by to znamenalo, že například u zdanění technických rezerv pojišťoven by došlo k odkladu o jeden rok. Ve finálním hlasování se tak očekávají tvrdé obstrukce, jak tomu bylo u třetího čtení.

Vyšší daně může zrušit Ústavní soud

Návrh na vyšší daně po případném schválení čeká navíc žaloba k Ústavnímu soudu. Části poslanců vadí, že vládní poslanci návrh odhlasovali přes to, že nebyla řádně ukončená rozprava ve třetím čtení. Tu zarazil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, který prosadil pevné hlasování.

„Daňový balíček napadneme, protože to bylo přijato v rozporu se zákonem v rámci procedury jednacího řádu. Budeme na tom pracovat s ostatními politickými stranami. Jsme přesvědčeni o tom, že situace je daleko jiná než při projednávání EET. Je rozdíl v délce projednávání, kdy jsme tehdy byli ve vládě a umožňovali jsme poslancům, aby se mohli dostatečně vyjádřit. Sice tam byla omezená doba na deset minut, ale přihlášení mohli vystoupit,“ řekl pro Echo24 předseda lidovců Marek Výborný.

Pokud by však Ústavní soud nalezl porušení procedury, tak by zákon musel zrušit. „Protože z neústavní procedury nemůže vzniknout platný zákon,“ řekl pro Echo24 ústavní právník Jan Kysela. Podle něj budou poslanci napadat zákon podobně jako v minulosti EET. „Podobné je to tak, že zde byl porušen jednací řád, což Ústavní soud konstatoval. Jde o to, jestli by porušení jednacího řádu mělo ústavní kvalitu, znamenalo by to tedy, že razantně zasahujete do práv opozice,“ řekl pro Echo24 ústavní právník Jan Kysela.

Ústavní soud se tak bude muset vypořádat s tím, kolik dnů a hodin se daňový balíček projednával, na kolik se mohly vyjádřit všechny kluby, kdo řečnil a zda mluvil k věci. S dlouhými vystoupeními přišli například předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura nebo šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Poslanec Stanjura dokázal v kuse řečnit přes dvě a půl hodiny.

V jednacím řádu sněmovny je však třetí čtení vyhrazeno pouze na upozornění legislativně-technických či gramatických chyb. „Což nebylo obsahem přednesů poslance Kalouska nebo Stanjury. Také půjde o to, zda neměli být voláni k pořádku nebo jim nemělo být odebráno slovo a tak dále,“ řekl Kysela.