Rozrůstající se občanská neposlušnost restauratérů, kavárníků (a s nimi i galeristů), kteří odmítají zavírat podniky, dospěla dneškem do důležitého bodu. Vláda se vrací téměř k tvrdému lockdownu, zavřeno je jako na jaře minus obchody a minus státní hranice. Na rozdíl od jara se však tentokrát zorganizovaly podniky – restaurace, bary, hotely – které se odmítly podřídit.

Iniciativa Chciplpes.cz jich včera večer evidovala téměř pět set. Harmonikář a hospodský Václav Koubek dokonce na dnešek organizuje živou hudbu do hospod, už má vyjíždějící umělce asi pro patnáct podniků. Kromě Koubka jsou mezi nimi i další známá jména: Jakub Noha, Sylvie Krobová, Jiří Dědeček a další. Sbírá se tu vlna občanské neposlušnosti, jakou české země nepamatují posledních třicet let.

Přitom na rozdíl od Gándhího, který ve své strategii občanské neposlušnosti vůči britským kolonistům počítal s tím, že účastníci protestů budou plnit vězení, čímž úřady přinutí se stydět (tato úvaha v případě zdvořilých Britů nebyla mimo), v České republice dokonce občansky neposlušným hospodským, hudebníkům ani návštěvníkům zatím žádné sankce nehrozí.

Podle platného krizového zákona mohou policisté lidi pokutovat teprve poté, co poruší zákaz vycházení. Ten je vyhlášen od jedenácti večer do pěti hodin ráno. Takže do 23 hodin zákazníci prostým faktem, že sedí v restauraci, která má být podle vládních nařízení zavřená, neporušují nic. A hospodští sice to nařízení porušují, zákon však dosti paradoxně neříká, jak je potrestat.

Mezera v krizovém zákoně spočívá laicky řečeno v tom, že popisuje přestupky při vypracování krizových plánů a opatření, ale situaci, kdy v restauraci sedí zákazníci v rozporu s krizovým plánem, už neřeší. Stav, kdy restaurace bojkotující vládní opatření čelí hrozbě až třímilionové pokuty, nastane, až vstoupí v platnost novela krizového zákona. S tou přišel ministr vnitra Jan Hamáček minulý týden.

I kdyby ji parlament schválil, nějakou dobu mu to zabere. Proto je tento mezičas, v němž jsou drakonické tresty ohlášeny, ale zatím neplatí, docela důležitý. Je to okno příležitosti pro občanskou neposlušnost hostinských a občanů, kteří buď svůj oblíbený podnik chtějí podpořit, nebo kteří chtějí dát najevo svůj celkový nesouhlas s drakonickým postupem vlády.

O tom, že by občanská neposlušnost hostinských a galeristů narostla do vskutku mohutných rozměrů, můžeme zatím pochybovat. Podle stavu ve čtvrtek večer soudě se z Prahy k protestu připojilo méně restaurací než z různých okresních měst v Podkrušnohoří –o Teplicích, kde došlo k prvnímu koordinovanému vypovězení poslušnosti, nemluvě. Praha je samozřejmě klíčová, v hlavním městě se utváří celostátní politika, a na politiky místní atmosféra nějaký vliv mít musí.

Na druhou stranu vládní činitelé teď z nekontrolovaného šíření viru občanské neposlušnosti nepochybně mají strach. Jinak by nevznikla Hamáčkova novela. Naštvanost a difuzní odpor proti zavírání jsou dosti rozsáhlé. Krátce otevřené okno příležitosti je to i pro nerestauratérskou veřejnost. Od nějaké chvíle totiž hospodští budou s vládou směřovat ke kompromisu, kterým bude výše náhrad za ušlý zisk. Tyto náhrady se promění ve státní dluh a vyšší daně v budoucnosti pro nás pro všechny. I z pohledu zákazníků hospod je tedy pragmaticky lepší podpořit hospodské hned a přidat tak svou trošku do změny atmosféry, která by vládu přiměla tento třetí lockdown moc neprotahovat.