Česká národní banka (ČNB) očekává vyšší inflaci a nižší růst ekonomiky, než odhadovala na sklonku minulého roku. Koruna na tuto zprávu zareagovala výrazným oslabením. Další razantní zvyšování úrokových sazeb by podle ČNB již nemělo být zapotřebí, pokud se naplní odhady vývoje v nové prognóze České národní banky. Uvedl to po čtvrtečním jednání bankovní rady ČNB guvernér centrální banky Jiří Rusnok.

Očekávaný vývoj může podle Rusnoka ohrozit několik rizik. Jde například o výsledky inflace za leden, které budou k dispozici 4. února, nebo o kroky dalších centrálních bank. „Pokud se naplní prognóza, a my v to věříme, tak by to další zvyšování (úrokových sazeb) ve výrazném rozsahu nemělo být zapotřebí,“ uvedl guvernér.

Rada také poukázala na řadu rizik, která by mohla působit ve prospěch vyšší inflace. „To znamená, že je tady jistá pravděpodobnost, že ta situace bude vyžadovat ještě zvýšení sazeb. Nicméně odhad z dnešního pohledu by byl čistou spekulací, žijeme v ohromné nejistotě. Čelíme faktorům, které na to mají vliv. Nevíme, jak dopadl leden z pohledu inflace. Nevíme, jak bude vypadat vývoj v těch poruchách v globálním obchodě, a máme nejistotu ohledně kroků dalších centrálních bank,“ uvedl Rusnok.

📈 Prognóza celkové #inflace na horizontu měnové politiky, #HDP, #úrokovésazby 3M PRIBOR a kurzu #koruna (CZK/EUR).#prognozaCNB
📃 https://t.co/yfvTO8o82S pic.twitter.com/ekgcoD3AKT

— Česká národní banka (@CNB_cz) February 3, 2022

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta, ČNB nicméně odhaduje růst o 3,1 procenta. Koncem letošního roku podle Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 procenta. „Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku,“ uvedl Rusnok.

Dále uvedl, že nové prognóze odpovídá výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny roku. „Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz,“ uvedl guvernér. Zvýšení sazeb podle něj zajistí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle na horizontu měnové politiky, tedy během první poloviny příštího roku.

Oslabení koruny jako reakce na prognózu ČNB

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 24,10 koruny za euro. Příští rok pak počítá nadále s průměrným kurzem 23,90 koruny za euro. V listopadu odhadovala pro letošní rok kurz 24,20 koruny za euro.

Zatím si ale bankéři o silnější koruně mohou nechat zdát, její hodnota se vydala opačným směrem - oslabila z 24,10 na 24,37 koruny za euro. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to reakce na rozhodnutí ČNB o zvýšení úrokové sazby, ale také na prognózu ČNB a tiskovou konferenci guvernéra Rusnoka. „Oslabování koruny odstartovalo rozhodnutí navýšit základní sazbu o 0,75 procenta, když ovšem část trhu sázela na to, že by navýšení mohlo činit jeden celý procentní bod. Sháňku po koruně dále ochladila zveřejněná prognóza, ze které plyne, že ČNB už může být nyní na vrcholu cyklu utahování své měnové politiky,“ uvedl ekonom.

Kovanda dodal, že „narůst základní sazby na úroveň pěti a více procent je v letošním roce prakticky vyloučen. Naopak ČNB připravuje trh na možné zahájení snižování základní sazby ve druhé polovině letošního roku. I to zesiluje tlak na oslabování koruny,“ uzavírá hlavní ekonom Trinity Bank.

❓ Nejistoty prognózy:
▪ rozsah přecenění zboží a služeb v letošním lednu
▪ délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců#prognozaCNB

— Česká národní banka (@CNB_cz) February 3, 2022

Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako výrazné a v souhrnu jako mírně proinflační. Rizika ve prospěch růstu cen jsou možné slabší ukotvení inflačních očekávání a případně pomalejší posílení kurzu koruny v důsledku razantního zpřísňování zahraniční měnové politiky nebo eskalace situace na Ukrajině. Proti růstu cen by mohl působit možný slabý růst spotřeby domácností v reakci na skokový růst cen energií nebo konsolidace veřejných financí. Za nejistoty ČNB označila rozsah přecenění zboží a služeb v letošním lednu. Data o lednové inflaci zveřejní statistici 14. února. Další nejistotou je délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.

Ministerstvo financí v nové lednové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Příští rok rovněž čeká růst o 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta.