Měsíce ubíhají a ministerstvo zdravotnictví stále lavíruje v otázce uznávání protilátek jako důkazu o bezinfekčnosti. Nejvyšší správní soud to přitom označil za diskriminaci opakovaně, resort si podle něj neumí rozhodnutí obhájit, jak soudci znovu upozornili před pár dny. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) si však dává na čas, v pondělí se má znovu sejít panel expertů, rozhodnutí ovšem padne zřejmě až později. Kdo se má tentokrát expertního kulatého stolu zúčastnit resort ani po opakovaných dotazech deníku Echo24 nesdělil.

U Nejvyššího správního soudu se sešly už přes dvě stovky stížností na nařízení ministerstva zdravotnictví a podle mluvčí Sylvy Dostálové zaměstnává soudce takovou měrou, že prodlužuje dobu řízení o kasačních stížnostech. Jedním z rozsudků, který už začíná být mezi dalšími desítkami nezákonných opatření „tradičním“, je pak podle soudu diskriminanční rozhodnutí resortu ignorovat lidi, kteří se nakazili covidem-19, nezachytil je ovšem ve správný čas pozitivní test.

Soud na to upozornil opakovaně, poprvé to konstatoval už na konci června. Stát od té doby však neučinil žádnou změnu. Opět na to pak upozornil v polovině srpna, naposledy pak v minulém týdnu. Ministerstvo zdravotnictví podle soudu stále nedokázalo vysvětlit, proč zvýhodňuje lidi s potvrzením o prodělání covidu-19 proti těm, kteří se například při vstupu do některých vnitřních prostor či účasti na hromadných akcích chtějí prokazovat zjištěnými protilátkami proti koronaviru.

Ve svém čtvrtečním rozsudku soud opět dospěl k názoru, že si ministerstvo protiřečí, když automaticky předpokládá, že lidé po nemoci jsou proti nákaze chráněni, i když se jim protilátky neměří, zatímco lidé, kteří se prokážou vysokými protilátkami, nikoliv. Právníci z ministerstva zdravotnictví se snažili přesvědčit soud, že podle současných vědeckých zjištění mají lidé po covidu dostatečnou imunitu 180 dnů po prvním pozitivním testu, zatímco u lidí s prokázanými protilátkami se neví, zda a kdy prošli nákazou, a nelze tak určit, odkdy jsou proti další infekci chráněni.

To je argumentace, kterou ministerstvo zdravotnictví razí dlouhodobě. Zejména vedoucí klinické skupiny ministerstva, náměstkyně Martina Koziar Vašáková. K uznávání protilátek se v poslední době přikláněl premiér Andrej Babiš (za ANO) i opozice, s váháním to podpořil i prezident Miloš Zeman. Ministerstvo zdravotnictví však trvá na tom, že je na rozhodnutí příliš brzy. Kulatý stůl odborníků se při svém prvním setkání dobral pouze toho, že se nemůže rozhodnout a potřebuje více dat.

Zda rozhodnutí padne po dalším kulatém stolu příští týden není jasné, ministr zdravotnictví Vojtěch na dotazy deníku Echo24 neodpověděl, naposledy ministr slíbil rozhodnout do konce září. Ovšem stejně tak o měsíc dříve premiér Andrej Babiš tvrdil, že se rozhodne do konce srpna.

Jen do letošního března se podle výzkumníků z Masarykovy univerzity v Brně setkala s covidem-19 více než polovina české dospělé populace. PCR či antigenní testy přitom odhalily doposud pouze kolem 1,6 milionu nakažených, což tak ponechává několik dalších milionů lidí v situaci, kdy se nemohou proděláním nákazy v současnosti nijak prokázat. Pokud tedy nepodstoupili očkování, jsou stále odkázáni na opakované testování, ačkoliv podle některých studií mohou mít dlouhodobou a možná i odolnější ochranu než ti, kteří podstoupili jen samotné očkování.

Na to poukázala například v červnu i česká studie z dílny Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Protilátky v krvi podle autorů zůstávají i po deseti měsících a jsou dostatečným důkazem o tom, že se v těle vytvořil dostatek tzv. neutralizačních protilátek. Je přitom jedno, jakou hladinu protilátek v krvi laboratoř naměří.

Na podzim ministerstvo zdravotnictví chystá republikovou studii o protilátkách a buněčné imunitě na koronavirus, do které chce zapojit tisíce dobrovolníků a na které by se mělo podílet několik velkých center. Podle Vašákové je cílem poznat skutečnou míru promoření populace. Pravidelným testováním chce stát zkoumat i to, jak protilátky lidi chrání před nákazou.

Do debaty o uznávání testu na protilátky jako průkazu bezinfekčnosti se pak zapojila i Česká společnost alergologie a klinické imunologie. „Z obecných imunologických principů je známo, že specifické protilátky proti infekčním agens (včetně SARS-Cov-2) jsou objektivním důkazem schopnosti jedince reagovat na imunizaci (přirozenou infekci nebo očkování). Doporučujeme proto uznávat pozitivitu protilátkových testů v souvislosti s protiepidemickými opatřeními jako plnohodnotnou alternativu potvrzení o prodělané nemoci na základě PCR nebo potvrzení o provedeném očkování, a to s platností odpovídající časovému intervalu, po který se uznává prodělané onemocnění na základě pozitivního PCR testu,“ uvedla společnost ve stanovisku. Uznávání protilátek podpořil i bývalý ministr a vakcinolog Roman Prymula. „Když někdo má vysoké hladiny protilátek, tak pro mě je vysoce pravděpodobné, že chráněn bude. A to mi stačí,“ uvedl Prymula.