Andrej Babiše se snaží frenetickým makáním v demisi odvést pozornost od toho, co je v této chvíli jeho největší existenční problém, na jehož vyřešení musí někdo „zamakat“. On, jeho žena a obě děti z prvního manželství jsou trestně stíháni pro dotační podvod velkého rozsahu. Premiér v demisi potřebuje, aby se ta věc nějak vyřešila. Trestní stíhání je pro něho větší problém, než otevřeně přiznává. Nejde jen o to, že musí všude dokola poslouchat o trestně stíhané osobě. To je Babišovi s jeho pověstnou hroší kůží už dost jedno. Výrazně to ale snižuje jeho manévrovací prostor v domácí a především evropské politice. Bez obvinění z podvodu by měl dost možná už poskládanou vládu s důvěrou. Hlavně by ale nebyl v Evropě ostrakizován, což dost výrazně stěžuje třeba vyjednávání o odvrácení trvalých migračních kvót, které se připravují v rámci reformy azylové politiky Dublin IV. Andrej Babiš nebyl za čtvrt roku ve funkci pozván na jedinou významnou návštěvu a nikdo z jeho významnějších kolegů premiérů nebo prezidentů ho nepřijel do Prahy navštívit. Obvinění z podvodu s evropskými dotacemi při tom sehrává zásadní roli.

Stíhání je pro Andreje Babiše problém číslo jedna. Moc řešení se nenabízí. Státní zastupitelství a policie zatím nedávají najevo, že by byly připraveny mocného politika šanovat. Prezident Miloš Zeman opakovaně řekl, že nevyužije své pravomoci, aby trestní stíhání proti Babišovi a jeho rodině zastavil. Andrej Babiš stále dokola opakuje, že vyšetřovatel jeho dotačního podvodu Pavel Nevtípil z pražské kriminálky je „zkorumpovaný“ a že je to „účelovka“. Z Babišova pohledu ideálním vyústěním trestního stíhání by bylo, kdyby se to prokázalo. Kdyby někdo začal vyšetřovat Nevtípila, ať už pro cokoli. To by přineslo z Babišova pohledu očištění. Vždyť jsem vám to celou dobu říkal, je to zkorumpovanej policajt. Tím jediným, kdo by mohl začít policistu a případně i státního zástupce dozorujícího Babišův případ vyšetřovat, je Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

Andrej Babiš začal už před několika týdny tlačit na současného šéfa Michala Murína, aby odstoupil. Snaha dostat ho z funkce má všechny rysy klasického babišovského nátlaku, jak je znají ti, kdo se s ním potkali v byznysu i politice. Nejdřív přichází „nabídka, která se neodmítá“. V Murínově případě to bylo tak, že mu Andrej Babiš sdělil, že pokud půjde sám a dobrovolně, „bude to bez skandálu“. Pro zvýšení údernosti své nabídky tam rovnou nechal Murínovi vyslat kontrolu z ministerstva financí. Umně rozehrál přímo při sněmovních interpelacích příběh, jak Murín rozhazuje veřejné peníze na odměnách a platech. „Dopadlo to tak, že pan Murín těch 51,8 milionu korun, které byly určené na nové příslušníky, tak použil na co? No na odměny. Vyplatili si odměny. Třicet milionů. A víte, kolik byla normální odměna ve 2016? Třináct. Třináct a půl. A v roce 2017 si vyplatili 30,6 milionu odměny. Takže pan Murín vlastně dostal peníze na to, aby nabral příslušníky, a ty peníze použil na výplatu odměn. A jak my vlastně měříme ten GIBS? Víte, kolik to je, ta odměna? Tam náměstci v GIBS brali, ten náměstek, o kterém mluvíte a který je nesmysl, jak jste na to přišel, že je spřízněný ANO? Ten dostal odměnu 420 tisíc. Možná více než krajský ředitel policie. Takže co já řeším? Já řeším hospodaření GIBS, kde jsou důvodné pochybnosti, že se špatně hospodaří, a proto jsem tam poslal kontrolu.“

U kontroly už se klasicky ukazuje, jak Andrej Babiš a jeho podřízení z vlády bez důvěry zneužívají své postavení – a premiér se tím ani netají. Podle zákona je sice šéf GIBS odpovědný přímo ministerskému předsedovi, ten ale nemá žádnou pravomoc poslat mu tam finanční kontrolu. To může udělat ministerstvo financí. Andrej Babiš napsal své podřízené ministryni Aleně Schillerové dopis a kontrola vyrazila do GIBS.

Murín zatím ustál první dvě fáze klasického babišovské nátlaku. První: když půjdete sám, bude to bez skandálu. Druhou: rozhazujete, pošlu na vás kontrolu. Ředitel GIBS je totiž podle zákona ze své pozice odvolatelný, jen pokud spáchá trestný čin nebo by ze závažných důvodů nebyl schopný vykonávat svou funkci.

Murín jasně řekl, že nepodlehne a nerezignuje. Dalšího případného nátlaku ze strany Andreje Babiše se chytře zbavil tím, že celou historku hovorů s premiérem zveřejnil. Přinejmenším tím dal Babišovi jasně najevo, že pokud přijde další tlak a výhrůžky, rozhodně to nebude tutlat. Znovu se potvrdilo, že Andrej Babiš rozumí jen síle. Poté, co Murín odmítl rezignovat a vše zveřejnil, začal najednou premiér couvat a tvrdit, že Murína nikdy odvolat nechtěl. Že špatně hospodaří, nemá jeho důvěru morálně ani profesně, ale on, Andrej Babiš, ho opravdu odvolat nechce.

Babiš rozjíždí další vlnu tlaku. O Murínovi a situaci v GIBS jedná Bezpečnostní rada státu a má se dostat i na pořad bezpečnostního výboru sněmovny. Nic z toho ale nemůže Murínovu pozici podrýt, pokud sám udrží pevné nervy a Babišovu velmi intenzivnímu tlaku neustoupí.

Je to důležitá lekce pro další lidi na důležitých postech, na něž Andrej Babiš formálně nemůže. Mohl by ale na ně opět nastoupit se svým prověřeným stylem výhrůžek a diskreditací. Dostat je může jen ve chvíli, kdy jim povolí nervy a rozhodnou se jeho tlaku ustoupit. Pokud to udělají, padnou s nimi důležité mocenské pojistky, které brání tomu, aby nějaký predátor Babišova stylu dokázal kompletně ovládnout veřejnou moc i v místech, kde na to nemá kompetenci.

Je však třeba sledovat i možnou druhou linii, totiž jestli se třeba čistě náhodou někdo nerozhodne rozjet proti Michalu Murínovi vyšetřování, a tím ho dostat jedinou legální cestou z funkce.