komentář lenky zlámalové

Vypněte strašení

komentář lenky zlámalové
Vypněte strašení

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jednou z velkých chyb v politice, médiích a rozhodování vůbec je srovnávání nesrovnatelného. Vytváření falešných paralel, které kulhají. Ta srovnání mají zpravidla pomoci pochopit situaci. Osvětlit na něčem již známém něco nového. Velmi často to nefunguje. Nebo to funguje jen na povrchní, hodně primitivní rovině. Tak jako je úplně mimo srovnávání nástupu Andreje Babiše s nástupem Pirátů, je dnes úplně mimo covidové srovnání letošního a loňského léta.

Skeptici, kteří se z různých důvodů obávají odstranění všech restrikcí a návratu svobodného života, velmi často zdvihají prst s varováním: vzpomeňme na uvolnění a bezstarostné loňské léto. A na to, co přišlo na podzim po něm. Naposledy se k té figuře uchýlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, když ve sněmovně komentoval návrh koalice Spolu (ODS, lidovci a TOP 09) na zrušení pandemického stavu, který dovoluje státu omezovat život některými restrikcemi. „Prosím, neopakujeme stejné chyby,“ říká Vojtěch. A varuje britským scénářem, kdy se na ostrovech, které jsou v očkování dál než většina kontinentální Evropy, šíří indická, podle dostupných studií výrazně nakažlivější mutace. Politicky korektně se jí má podle Světové zdravotnické organizace říkat delta.

To vojtěchovské srovnání a příběhy z Británie jsou zásadně zkreslené a vytrhané z kontextu tak, že jsou zavádějící, až dezinformační.

Letošní léto se nepodobá loňskému vůbec v ničem. Je tu zcela zásadní rozdíl. Velmi účinné vakcíny mRNA, které podle dosavadních studií fungují i na indickou mutaci. Účinnost vakcíny Pfizer je na indickou mutaci kolem 88 procent po druhých dávkách. Na ty dosavadní byla kolem 95 procent. Pfizer navíc opakovaně upozorňuje, že princip vakcíny je takový, že se dá na nové mutace upravit, pokud by dosavadní vakcína nebyla dost účinná. Jenže ona na ty mutace, jež byly zatím objeveny, účinná je. To je naprosto zásadní rozdíl, který ukazuje, proč je srovnání letošního a loňského léta úplně mimo.

Společnost u nás je navzdory pomalému jarnímu startu už v této chvíli velmi slušně proočkovaná. Vakcíny jsou široce dostupné. Kdo chce, může se nechat naočkovat. Kdo nechce, jede na vlastní riziko. Šanci dostal. Podle dostupných informací je očkovaná drtivá většina lidí, kteří patří do rizikových skupin a covid u nich hrozí vážným průběhem a hospitalizací. „V tuto chvíli jsme dosáhli masivní proočkovanosti seniorních obyvatel, zejména těch nejstarších ročníků, ve všech krajích. To je dobrá a velmi důležitá zpráva. Lidé ve věku 70 a 80 plus mají téměř z devadesáti procent imunitní ochranu. Velmi masivně klesla zátěž nemocnic, rovněž napříč zemí. V polovině českých regionů jsou hospitalizovány už jen jednotky pacientů s covidem. Každý den jich do nemocnic v celé republice přibývá méně než deset, často jen s lehčími potížemi. Například v úterý to byli jen čtyři,“ říká v rozhovoru pro Novinky.cz hlavní covidový statistik Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Takže jestli je něco potřeba místo strašení opakováním loňského léta, je to přimět ten zbytek ohrožených, aby se nechali očkovat.

V Británii skutečně rychle roste počet nakažených. Drtivá většina z nich jsou ale mladší lidé, kteří nejsou naočkovaní. Takže není mnoho pacientů s vážnějším průběhem ani se neplní nemocnice. To přiznává i epidemiolog Petr Smejkal z MeSES. „Když se podíváte na indickou mutaci delta, která se šíří ve Velké Británii, tak vidíme, co to může dokázat. Byť se to zatím neprojevuje na nemocnosti a zátěži nemocnic,“ řekl v rozhovoru iRozhlas.cz.

Česká média s oblibou vytahují příběhy, že v Británii se nakazili i očkovaní. Dvanáct jich dokonce zemřelo. Opět už se neuvádí kontext. Britové jsou ze 70 procent očkováni vakcínou AstraZeneca. Ta je, alespoň podle dosavadních studií, na mutace výrazně méně účinná než vakcína Pfizer. Úřad Public Health England ve své nejnovější zprávě přiznává, že „existuje nejistota ohledně účinnosti vakcíny AstraZeneca po dvou dávkách“. Úřad zdůraznil, že na data o účinnosti stále čeká.

U nás je situace přesně opačná. Problémy s dodávkami Astry se ukázaly být naším štěstím. Přes 80 procent lidí je naočkováno mRNA vakcínami Pfizer a Moderna, které jsou i na indickou mutaci velmi účinné. Ukazuje to mj. obří živá studie jménem Izrael. Tam se očkovalo jen vakcínami Pfizer. Před pár dny se zrušily i poslední restrikce. Země je otevřená cestování a žádné problémy s růstem nákazy indickou mutací nemá. Vypadá to, že mRNA vakcíny opravdu fungují.

Takže srovnání letošního léta s loňským a Británie s Českem nesedí vůbec v ničem.

Je nejvyšší čas přestat strašit. To neznamená strčit hlavu do písku a tvářit se, že covid zmizel. Nezmizel a hned tak nezmizí. Ale musíme s ním normálně žít. Obezřetně zkoumat nové mutace. Zkoušet, zda na ně zabírají vakcíny. Pečlivě sledovat, jestli se nakažují plně očkovaní. A pokud data z Británie ukážou, že Astra není dost účinná, pak rizikové, kteří dostali tuto vakcínu, co nejrychleji přeočkovat.

V této situaci se dá pandemický stav opravdu zrušit. Kdyby pečlivé sledování vývoje ukázalo, že přišel obrat, vždy se k němu dá vrátit. Jestli covid něco ukázal, je to potřeba velmi rychle se orientovat v situaci a reagovat na ni.