Neočekávaný úder na velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Sulejmáního a zástupce velitele šíitských milic Abu Mahdího Muhandise rozdělil českou politickou scénu. Část levicových stran kritizuje krok Spojených států jako bezprecedentní, který navíc před svými spojenci zatajil a navíc poškodil spojenectví s iráckou stranou. Komunisté dokonce navrhnou, aby se situace v Iráku projednávala i na půdě sněmovny při nejbližší schůzi. Naopak ODS smrt íránského generála vnímá jako důsledek jeho teroristických aktivit a doufá, že se situace na Blízkém východě brzy uklidní.

Největšími zastánci útoku Spojených států jsou zejména pravicové strany. Předseda strany Petr Fiala pak označil íránského generála Sulejmáního za bezpečnostní hrozbu pro celou oblast a sám generál se zodpovídal za řadu útoků a mrtvých. „Jeho smrt je důsledkem jeho teroristických aktivit a vyostřování situace ze strany Íránu. USA mají mít naši podporu, situace na Blízkém východě je vážná, znamená potenciální ohrožení míru i bezpečnosti Evropy. Je potřeba společným úsilím hájit naši bezpečnost a to znamená čelit teroristům a všem, kteří je podporují,“ řekl pro Echo24 Petr Fiala.

I předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) vyjadřuje Spojeným státům podporu i po tomto útoku. „Na smrt generála Sulejmáního je nutné nahlížet v širším kontextu a je nutné podotknout, že se jednalo o člověka, který aktivně působil proti Spojeným státům, Izraeli a obecně proti stabilitě na Středním východě. Určitě nešlo o akci z čistého nebe, ale spíš o reakci na řadu incidentů, které předcházely,“ řekla pro Echo24 Černochová.

Útok Spojených států podpořila i KDU-ČSL. Podle člena výboru pro obranu Jiřího Miholy je však zapotřebí nejdříve uspořádat v Iráku nové volby, které by zlepšily špatnou vnitřní politickou a hospodářskou situaci země. „S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje. Strach z následků jeho likvidace je na jedné straně pochopitelný, na druhé straně je strach špatný rádce. Zlo se samo o sobě nevymýtí. Evropa by měla podpořit USA, ne kvůli Trumpovi, ale fakticky pro boj s terorismem. Konečně je úspěchem, že se podařilo zničit důležitou hlavu terorismu izolovaně, bez obětí civilistů, kterými se obklopoval,“ řekl pro Echo24 Mihola.

Největšími kritiky útoku se stali komunisté. Podle nich se Spojené státy dopustily „provokativně zorganizované vraždy“, protože kromě íránského generála Sulejmáního zemřeli i další iráčtí vojáci včetně zástupce velitel šíitských milic Abu Mahdího Muhandise.

„Musí být na tom přes veškeré vychloubání opravdu špatně. Takový krok je totiž pro středoasijské suverénní státy opravdu důvod k válce. To ale nebude válčit Írán proti Iráku, ale Persie a arabský svět proti USA,“ tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunistické vedení zřejmě také navrhne, aby se útok Spojených států probral na nejbližší sněmovní schůzi, která začne 20. ledna.

Odmítavý postoj zastává také sociální demokracie, i když nejpevnější postoj zaujímá ministr kultury a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Můj dlouhodobý soud je, že Trump nemá strategii a jeho rozhodnutí nechat zabít Sulejmáního vnese další chaos do celého regionu,“ uvedl Zaorálek. Podle něj je navíc Evropa osamocená, protože neměla jakékoliv informace o chystaném útoku. „My nyní řešíme důsledky. Nás se to však týká ještě víc, Evropa je blíže Íránu než USA,“ dodal Zaorálek.

Současný ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že se jedná o komplikovanou situaci, která může vést v odvetný útok. „Až se situace uklidní a deeskaluje, tak bychom rádi pokračovali v práci, které se čeští vojáci účastní. Tedy, aby irácká armáda dokázala zajistit ve své zemi bezpečnost,“ řekl pro ČT Petříček. V Iráku totiž působí čtyřicetičlenná jednotka českých vojáku a pět policistů. Petříčka navíc čeká v pátek setkání s ostatními ministry zahraničí v Bruselu, kde bude konflikt hlavním tématem.

Před válečným konfliktem a přílivem uprchlíků varuje šéf SPD Tomio Okamura, podle kterého je likvidace Sulejmáního jasnou hrozbou. „Došlo k rozpoutání konfliktu, který se dotkne dříve nebo později i zájmů České republiky. Tento konflikt zvyšuje rizika další vlny migrace z islámských zemí do Evropy a šíření jaderných zbraní v islámském světě. Tato politická likvidace íránského generála Sulejmáního při cestě na jeho jednání s iráckým premiérem je novodobým Sarajevským atentátem s obrovským rizikem rozsáhlé války,“ uvedl Okamura.

Skepticky se k útoku vyjádřily i další strany. Podle šéfa STAN Víta Rakušana je americká zahraniční politika v posledních letech nepřehledná a nerespektuje spojenecké vazby a ani principy mezinárodního práva. „Při pohledu na současnou zahraniční politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa lze pochybovat o tom, že by měla jakoukoliv koncepci, ucelenou strategii pro Blízký východ. Naopak události posledních dnů spíše vypovídají o tom, že se v Bílém domě rozhoduje o světové politice na základě momentálních emocí. Což rozhodně není dobrá zpráva,“ řekl pro Echo24 Vít Rakušan.

Nejednoznačný postoj naznačila opoziční TOP 09, ve které útok zkritizoval bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj se jednalo o zločinný čin ze strany Spojených států. „Jeden stát zabil představitele druhého státu na území třetího státu. Je pravda, že Sulejmání velel oddílům Islámských revolučních gard, které se soustředily na boje v zahraničí a podporoval nejrůznější šíitské ozbrojené teroristické skupiny od Iráku přes Sýrii, Libanon až po Jemen. Dělal to jako generál a oficiální představitel íránského státu,“ uvedl Schwarzenberg s tím, že důležitá byla i jeho role v bojích s Islámským státem.

Oproti tomu bývalý předseda TOP 09 a šéf poslaneckého klubu Miroslav Kalousek se slovy Schwarzenberga polemizoval. „Zabít cizího generála bez soudu a bez vyhlášení války zajisté jako zločin vypadá. Tady si však přes veškerou úctu a přátelství ke Karlu Schwarzenbergovi nedovolím autoritativně říct, co je ještě vražda a co už je nutná sebeobrana. Vnitřně se kloním k sebeobraně,“ uvedl Miroslav Kalousek.