Nebývalý růst spotřebitelských cen je jedním z největších strašáků, které čekají na novou vládu. Po celosvětovém rozvolňování po pandemické krizi dochází k obrovskému růstu poptávky a cen zboží, které se promítá ve výsledných cenách produktů. Lidé si tak musejí připlácet za služby ale i například za základní potraviny. Současný stav se ale bude ještě více zhoršovat. Česká národní banka ve své prognóze uvedla, že inflace dosáhne na začátku roku až sedmi procent. Tak razantní zdražování proběhlo naposledy v krizovém roce 2008 nebo na konci devadesátých let.

Zásahy státu během koronavirové pandemie přispěly k tomu, že nyní dochází k růstu spotřebitelských cen. Zdražují pohonné hmoty, elektřina, zboží, služby nebo také zelenina a jiné potraviny. Spolu s inflací se ale také znehodnocují úspory lidem, kteří je mají uložené na spořících účtech. Růst cen totiž daleko přesahuje nabízené úroky.

Inflace není podle odborníků krátkodobá záležitost a jejich prognózy příliš optimismu nepřinášejí. Ministerstvo financí tak počítá, že průměrná inflace v příštím roce bude okolo 6 procent. V poslední prognóze se přitom na stejné období počítalo s 3,5 procenty. Ještě pro spotřebitele horší zprávy má Česká národní banka, podle které by měla inflace v příštím roce stoupnout na 5,6 procenta. Na začátku roku by pak měla být na hranici sedmi procent.

I centrální banka, podobně jako ministerstvo financí, přitom předpokládala, že inflace v příštím roce bude daleko nižší. Konkrétně 2,8 procenta. Klesnout by znatelně měla až v roce 2023, kdy se očekává růst cen 2,1 procent.

Pokud by v příštím roce měla skutečně inflace dosáhnout šesti či až sedmi procent, tak by se jednalo o nejvyšší růst od dob světové hospodářské krize z roku 2008. Tehdy podle dat Českého statistického úřadu dosahovala inflace meziročně v lednu a únoru 7,5 procenta. Na konci roku pak klesla na 3,6 procenta.

Lidé se tak mohou připravit na to, že v příštím roce jejich mzda reálně klesne. Česká národní banka totiž předpokládá, že k vysoké inflaci poroste nominální mzda o pět procent. „Reálná mzda českých pracovníků by se tak snížila o jedno procento. Výraznější ztrátu kupní síly utrpěli Češi v tomto miléniu pouze jednou, a sice v krizovém roce 2013. Tehdy reálná mzda poklesla dokonce o 1,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Pokles reálné mzdy ale může podle Kovandy přesáhnout úroveň 1,5 procenta a nelze tak vyloučit, že se Češi budou muset uskromnit nejvíce od devadesátých let. „ČNB předpokládá, že inflace se vrátí do tolerančního pásma inflačního cílování, tedy do pásma od jednoho do tří procent, teprve v prvním čtvrtletí 2023, kdy by inflace měla průměrně činit 2,3 procenta. Ještě v posledním čtvrtletí roku 2022 to ale budou podle její nové prognózy průměrně 4,1 procenta,“ dodal Kovanda.

Inflaci meziročně v říjnu nejvíce táhly náklady na bydlení, pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích nebo nábytek do domácnosti. Vedle nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny za vodné a stočné proti loňskému září shodně o 5,5 procenta. Náklady na dopravu se zvýšily o 9,6 procenta. Za alkohol a tabák se platilo o 12,3 procenta více. Ceny oděvů a obuvi byly meziročně vyšší zhruba o deset procent.

K největšímu růstu v historii České republiky však došlo v polistopadové éře v roce 1991, kdy meziročně inflace vzrostla o 56,6 procenta. To však bylo způsobené devalvací měny nebo i rušením záporné daně. Poslední výraznější nárůst byl pak zaznamenán v roce 1998, kdy inflace dosahovala meziročně 13,1 procent a v únoru a březnu 13,4 procent. Od té doby však Česká národní banka přistoupila k cílení inflace a růst spotřebitelských cen je tak pod tvrdším dohledem.