První návrh státního rozpočtu na rok 2020 dává na obranu o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled. Ministerstvo obrany by tak mělo k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy korun více než letos. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má ČTK k dispozici. V roce 2021 by pak měly státní výdaje na obranu stoupnout o dalších 11 miliard korun.

„Je to návrh, o kterém ještě budeme s ministerstvem financí dále vyjednávat. Proces sestavení návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu a vyjednávání o něm probíhá v řádu měsíců, tyto limity jsou ‚zahajovací pozicí‘ pro všechny kapitoly,“ uvedl k návrhu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Za stěžejní označil dodržení příslibu, že v roce 2021 dá Česko na obranu 1,4 procenta svého HDP a dvě procenta HDP v roce 2024.

Zvýšit výdaje na obranu na 1,4 procenta HDP slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení vlády do roku 2021. ČR se při vstupu do NATO zavázala, že její obranné výdaje budou dvě procenta HDP. Teď je to asi 1,2 procenta, ještě nedávno se výše rozpočtu ministerstva obrany pohybovala pod jedním procentem HDP.

Aby Česká republika svých závazků dosáhla, musí dlouho zanedbávaný obranný rozpočet každoročně výrazně růst. Zatímco v roce 2014 byl pod 40 miliardami korun, letos to je už 66,7 miliardy korun.

Aktuální návrh rozpočtu přisuzuje ministerstvu obrany na příští rok 74,28 miliardy korun. V loňském rozpočtovém výhledu byla ale tato částka o dvě miliardy vyšší. Aby Babišova vláda splnila svůj slib dosažení 1,4 procenta HDP na obranné výdaje v roce 2021, plánuje za dva roky skokové zvýšení rozpočtu na 85,3 miliardy korun. Se stejnou částkou počítal i loňský rozpočtový výhled. V roce 2022 by pak ministerstvo obrany mohlo dostávat 95,16 miliardy korun.

Čelní představitelé opakovaně spojencům z NATO slíbili, že dvě procenta HDP bude Česko platit v roce 2024.

Ministerstvo obrany plánuje v příštích letech řadu velmi nákladných modernizačních projektů, které nahradí techniku a vybavení často pocházející ještě z doby Sovětského svazu. Nejdražší zakázkou bude pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard, 12 vojenských vrtulníků či mobilních radiolokátorů. Modernizace se má dočkat také třeba dělostřelectvo.