Americká hospodářská metropole New York byla místem teroristických útoků už dávno před tragédií 11. září 2001. Dodnes neobjasněný je například bombový atentát, při kterém 16. září 1920 zemřelo 38 lidí a desítky dalších byly vážně zraněny. Úřady sice z výbuchu, který nastal téměř v pravé poledne na Wall Street před sídlem banky J. P. Morgan, podezíraly anarchisty nebo komunisty, skutečného pachatele se ale nikdy nepodařilo najít.

Nejpravděpodobnější verzí zůstává ta spojující atentát s přívrženci krátce předtím vyhoštěného italského anarchisty Luigiho Galleaniho. Tento charismatický zastánce násilného svržení kapitalistického řádu musel USA opustit koncem června 1919 po vlně většinou neúspěšných bombových útoků, namířených proti představitelům bohatých finančních kruhů i státní moci. K výbuchu na Wall Street, nejkrvavějšímu z atentátů let 1919 a 1920, se ale takzvaní galleanisté nikdy nepřihlásili.

Vedly k nim ovšem nepřímé stopy, například způsob, jakým byla nálož – umístěná ve voze taženém koňmi, jehož vozka včas zmizel – připravena. Kromě skoro 50 kilogramů dynamitu ji totiž tvořily litinové odlitky, které se rozletěly jako smrtící projektily po okolí.

Namísto vysokých představitelů finančního trhu, na které anarchisté mířili, ovšem zabily hlavně poslíčky, stenografy nebo nižší úředníky. Značné škody utrpěla také rohová budova banky J. P. Morgan, na níž jsou stopy po výbuchu patrné dodnes.