Kdy to ničivé zavírání, restrikce, omezování svobody a zakrývání si tváří rouškami skončí? Tak zněla rok a půl od chvíle, kdy se rozjela pandemie čínského koronaviru, klíčová otázka. Až bude účinný lék nebo vakcína. Lék s velkým L nepřišel, dřív přišly vysoce účinné vakcíny. Ty na principu mRNA od firem Pfizer a Moderna mají účinnost kolem 95 procent. Experti o nich mluví jako o vakcínách z říše snů. Tak vysoká účinnost je na poměry vakcín unikátní. Když postupně přicházely různé široce obávané mutace viru od britské přes jihoafrickou a brazilskou po indickou, ukazovalo se, že vakcíny jsou stále stejně účinné. Pfizer má podle aktuálních dat britské Public Health England na indickou mutaci, která se právě světem šíří, účinnost 96 procent po druhé dávce.

Mohli jsme předpokládat, že tohle je konec éry viru a návrat svobodného života. Konec testování, karantén, roušek. Rizikoví se naočkují. Ti ostatní, které covid vážně neohrožuje, si vyhodnotí, jestli pro ně má očkování smysl, a bude po restrikcích. Virus nezmizí, ale už nebudou ti, pro koho bude znamenat riziko smrti nebo vážného průběhu. Budou chráněni vakcínami.

Vakcíny jsou široce dostupné. Rizikoví masivně naočkovaní (u nás je podle statistik ÚZIS imunizováno 90 procent lidí nad 70 let, to znamená ti, kdo byli očkováni nebo covid prodělali). Kdo chce, má šanci se zdarma očkovat. V takové chvíli by se dalo čekat, že skončí všechny restrikce. Virus se bude šířit mezi mladými neočkovanými, ty však nebude ohrožovat. Covid se začne brát jako chřipka. Do stadia, kdy jsou široce dostupné vakcíny a očkováni rizikoví, se dostala podstatná část Evropy. Jenže restrikce nepadají. Našla se nová hrozba mutace. Data z Británie, Izraele nebo Portugalska přitom ukazují, že vakcíny jsou na ně vysoce účinné. Nakazí se docela hodně lidí. Ale mladých, neočkovaných. Těch, které covid neohrožuje. Neroste výrazně počet lidí s těžkým průběhem ani obětí. Nikdy to nebude nula. Vždycky se při účinnosti vakcín 96 procent najdou ta čtyři procenta, jimž nezaberou a nevytvoří imunitu. Ti mohou mít vážný průběh, mohou i zemřít. Stoprocentně jisté ale nikdy v životě není nic. Zatím mimochodem čísla z Británie a Izraele, které jsou v očkování nejdál, ukazují ne procenta, ale promile očkovaných s vážným průběhem.

Většina evropských zemí ale navzdory účinným vakcínám a masivnímu naočkování rizikových pokračuje v restrikcích. Opačnou cestou se minulý týden vydal nejdřív Singapur a po něm Británie. Rozhodli se tam, že budou s covidem normálně žít a přestanou i úplně testovat a sledovat lidi bez příznaků. Dál už budou sledovat jen ty s vážným průběhem. „Covid možná nikdy nezmizí. Dobrou zprávou je, že život se i s touto nemocí dá normálně žít. Můžeme tak z pandemie udělat mnohem menší nebezpečí ve stylu chřipky, slintavky, kulhavky či planých neštovic a pokračovat ve svých životech,“ stojí ve společném prohlášení singapurského ministra zdravotnictví Ong Ye Kunga, ministra obchodu Gan Kim Jonga a ministra financí Lawrence Wonga. Zásadní je podle nich očkování. Městský stát má momentálně naočkovány skoro dvě třetiny dospělé populace minimálně jednou dávkou.

Stejnou cestou jdou Britové. Přestože jim rychle roste počet nakažených, vypínají 19. července všechny restrikce včetně povinných roušek a regulace počtu zákazníků v obchodech. „Potřebujeme uplatnit myšlenku zacházení s covidem jako s chřipkou,“ řekl zdroj z kabinetu Borise Johnsona, „až nastane 19. červenec, bude nových případů velmi mnoho, možná až 30 nebo 40 tisíc za den, ale to není důvod nepokračovat vpřed, když počty hospitalizovaných a mrtvých zůstávají na relativně nízkých úrovních.“

Pro českého ministra zdravotnictví je to mimo jeho fantazii a představivost. „V tuto chvíli si to takto absolutně neumím představit. Je tady velká neznámá v podobě mutací,“ sdělil Adam Vojtěch deníku Echo24 na dotaz, zda si Česko vezme ze Singapuru příklad. Právě přístup k riziku a schopnost rychle a odvážně reagovat jsou zásadní důvod, proč Singapur i Británie jsou a budou výrazně bohatší a výrazně vyspělejší než Česko.